Režie:
Kirsten SheridanKamera:
John MathiesonHudba:
Mark MancinaHrají:
Freddie Highmore, Keri Russell, Jonathan Rhys Meyers, Robin Williams, Terrence Howard, Marian Seldes, William Sadler, Alex O'Loughlin, Jamal Joseph (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Setkání Lyly (Keri Russell) a Louise (Jonathan Rhys Meyers) v New Yorku je osudové a noc, kterou spolu tato krásná violončelistka a irský kytarista stráví, je pro oba nezapomenutelná. Lylin otec o jejich lásce ale nechce slyšet a vezme dceřin osud do svých rukou. Díky němu se tedy Lylin a Louisův syn Evan „August Rush“ (Freddie Highmore) dostane hned po narození do sirotčince, kde sní o svých nepoznaných rodičích. Evan má obrovský hudební talent, hudbu slyší všude kolem sebe a jednoho dne ho dovede i do New Yorku, kde nezůstane dlouho bez povšimnutí. Začne studovat na prestižní hudební konzervatoři a díky hudbě se dostane dokonce i k vytouženému cíli, kterým je setkání s jeho rodiči. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (468)
Trio krásnych výkonov tvorí srdce tohto filmu, hoci druhotné postavy sú tiež jasne presvedčivé. Deň po tom čo som to videl, zistil som že špecifické zábery ich tvári stále my žiaria v mysli ako kusy mozaiky. A hudba je ozajstný dodatok, ako sa sluší a patrí vo filme takéhoto druhu. ()
Souhlasím s komentářem Anthonyho - je to vlastně taková pohádka... ale jsem opravdu moc ráda, že se nakonec všichni našli a byli šťastní až do smrti... jsem ráda za ten pohádkový konec. Freddie Highmore v roli Augusta Rushe úchvatný. Jemu dávám pomyslnou hvězdičku navíc. ()
Hudba lidi spojuje, zde to platí dvojnásob! Tento snímek Vás pohladí na duší a na uších taky... ()
Celkem pěkná "pohádka", ve které můžete slyšet hrozně moc pěkné hudby. Příběh je sice dost neuvěřitelný, ale ten film má opravdu něco do sebe. ()
Možná to není úplně film na čtyři hvězdičky, asi spíš na tři, ale v kombinaci s kouzelnou štědrovečerní atmosférou a duchem tohoto filmu, se Melodie mého srdce jevila více než jako příjemný sen. 80% ()
Úvodní dějová linka s milostnou tématikou je plná kýče a patosu. Jakmile se děj přesune k Freddie Highmorovi a jeho světu, stává se film naprosto kouzelným a přitom docela uvěřitelným. Jednotlivé obrazy k sobě i přes trochu komplikovanější způsob servírování příběhu pěkně ladí a závěr, ač je dosti předpovídatelný, právě pro svou předvídatelnost a lehkou poetičnost dokončí kouzelné vyznění celého filmu. *** Ve zkratce: Šel jsem za hudbou. ()
Kouzelná pohádka u ktreré si asi každý ke konci trošku pobrečí. Osobně nevidím nic špatného, že je ten film totálně naivní, ale je také totálně krásný, s chytlavou hudbou a skvělým Freddie Highmore, bez kterého by se to ani snad neobešlo. Skvělé, na zpříjemnění sobotního odpoledne,přesně to co jsem potřeboval. Totiž uvolnit se ()
Tak tady jsem byl trochu zmaten - i přes naprosto fádní story mne to vtáhlo...přes pestrou hudbu a výkon Robina Williamse až po závěr při kterém nezůstal v okolí PC jediný suchý kapesníček....slušný biják, to se musí uznat. ()
No-o řekla bych až moc holywoodsko klišovité. Zdá se, že film až moc řve na diváka:"To je tak dojemný, breč!." I Freddie Highmore hraje tak divně, že mu to nevěřím. ()
Optimismus v duši, pohádka v srdci a hudba jako láska, která nikdy neskončí. Srdce plesá a radost s každým tónem pojí až připitomělý úsměv po drtivou většinu filmu. Nádhera. [91%] ()
Na CSFD jen další z přeceňovaných snímků a mně nezbývá než parafrázovat jednu slavnou filmovou indiánskou větu: Tenhle film je děravý jako ústa staré ženy. Je na něm totiž nevěrohodné snad úplně všechno: mydlit v desti letech tapping na kytaru po pěti minutách hraní by nezvládl ani kytarový mág Satriani a naučit se mezi snídaní a svačinou rozepisovat partitury pro orchestr - o tom by si i samotný Mozart mohl nechat jenom zdát :-))) Tvůrci se úporně snaží divákovi vnuknout myšlenku, že kakofonie rytmických zvuků města kolem = hudba (?), ale na rozdíl od skvělého snímku Whiplash tento filmový omyl není ani o hudbě, ani o obrovském hudebním talentu, ani o píli... Je pouze o nevěrohodném vykalkulovaném kýči a scénáristé včetně režisérky by si za tento "opus" snad zasloužili Zlatou malinu. ()
Freddiemu to nejak nezeriem, Keri Kussel je nevyrazna a Jonathan Rhys Meyers na mna posobi az prilis model-kovskym dojmom. Avsak zazraky sa deju predsa aj v realnom svete. Staci len uverit :) Velmi slusne 4 hviezdicky! ()
Nikdy jsem o tomto filmu předtím neslyšel, takže jsem k němu přistupoval otevřeně. Přiznám se však, že jsem se trochu bál, protože skoro dvě hodiny stopáže se mi zdálo až moc. Avšak tenhle film mi opravdu sedl. A nakonec ty dvě hodiny bych klidně ještě prodloužil :-) Možná to bude taky tím, že poslední dobou mám pro kytaru slabost. Takže jsem si film opravdu vychutnával. Když se k tomu přidali charismatiční hlavní hrdinové, tak už opravdu nemám nejmenší důvod si stěžovat. Tenhle film je pro mě prozatím tím nejlepším hudebním filmem, který jsem doposud viděl. ()
Romantika ažaž, někdy pohádku vidět potřebujeme, někdy bych možná dala i čtyři . ()
Nejdřív jsem si říkal,:"Co nám to v ten svátek, v tý, týví dávají za sračku:)"a bohužel,či snad bohu dík?!.Na sračky jsem byl já:)))).Krásná limonáda,podtržená příjemnýmí obrazy, krásnými tvářemi,nádhernou hudbou,vnímáním světa zvuků....prostě moc pěkné,teď už jen sklenička chardoné a nohy u rozpáleného krbu:) ()
Zaujímavý film, ktorý u mňa vysoko zabodoval....:) Aj keď niektoré scény boli predvídateľné, iné zase nereálne, mala som z toho skvelý celkový dojem...obdivujem v prvom rade hudbu a nadanie "Augusta Rusha" a taktiež aj jeho rodičov...:) ()
Pohádkový příběh, kterému by se něco vytknout dalo, ale naštěstí všechny nedostatky přebije krásná hudba a neuvěřitelný výkon Freddieho. ()
Jako vzpomínka na Robina vynikající. RIP ()
Budiž, uznávám, že toto je přeslazená romantika. A musím přiznat, že Freddie Highmore pro mne začal existovat až tímto filmem a musím také říct, že mi ho přihrála náhoda. Tedy film i Freddieho. Romantikem jsem byl někdy v patnácti a ještě kousek dál jenom trošku. V těch letech jsem totiž hltal docela jiné příběhy (a nepřestal je hltat doteď), takže tu romantiku prostě doháním až v letech, kdy mám více než jeden šedivý vlas. Ale nebudu to s ní přehánět, červená knihovna nebyla a není má parketa. Ale hudba jednou z mých parket je a té je v tomto příběhu více než malé mnoství. Tak za tu hudbu a za Freddieho, který svůj part zahrál poctivě tak, že mu věřím každý úsměv i každou slzu. ()
To bylo táááák sladký! Ale jinak též originální a celkově roztomilé. Myslím, že film se velice povedl - především myšlenkou (až na pár chyb ohledně not, které Evan zná jakmile se na ně podívá). Zvláštní pochvala patří Jamia Simone Nash, která byla prostě skvělá. ()
Reklama