Pád

No panečku. Velice zvláštní film, který vám v úvodních titulcích nabídne něco, co vám už ale během filmu nedodá. Neboli, úvodní titulky jsou božské, jedny z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Totální orgastická filmařina. A jak už tu někdo píše v komentářích, zbytek filmu je radost pohledět ale trochu utrpení sledovat. Příběh bez nějaké větší struktury působí tak nějak divně a člověku nezbývá než se nechat kochat těmi opravdu úžasnými záběry. 6,5/10 (15.09.2013)

Tarsem Singh prý točí filmy podle slabých scénářů a jejich nedostatečnost údajně kompenzuje opulentními výtvarnými kompozicemi, pohybujícími se na hraně kýče. Ve skutečnosti je jeho způsob vyprávění jednoduše jiný - tím, že se proces vznikání příběhů v Pádu (popř. vznik mýtu ve Válce bohů) přímo tematizuje, musíme pouze být schopni přistoupit na trochu nezvyklou narativní strategii. Více v podrobnější analýze. (12.12.2011)

Nevím, jestli mě tak zaslepila vizuální stránka, ale celý film je prostě krása. První polovina je hodně roztahaná, chybí mi tam nějaká silná scéna, která by dokázala vtáhnout do děje. Jenže druhé půlce už nic nehybí, je dojemná a z některých scén mi padala čelist. Herce lze taky jen chválit. Až na ten konec, který vhledem k obsahu filmu vypadá hodně obyčejně. I přesto ale dávám plný počet. Za tu originalitu, a protože takhle mi už dlouho nic neučarovalo. (28.08.2008)

Cela se mi líbila víc (ačkoliv nebyla tak moc inspirována Dalím, což je zase obrovské plus pro Pád), zřejmě hlavně díky tomu, že na mě nepůsobila tak dlouze. Pád začíná doslova a do písmene úchvatnou (a ze všech nejlepší) černobílou scénou podkreslenou druhou větou Beethovenovy sedmé symfonie, pokračuje velice slibně, úžasné snové výjevy prokládá vcelku sympatickými nemocničními příhodami, postupně odkrývá kaskadérův příběh, nechybí mu drama ani vtip, malá Catinca Untaru je napůl roztomilá a napůl otravná, Lee Pace připomíná Nicolase Cage (což mě během sledování Řekni, kdo tě zabil nenapadlo ani jednou). Před koncem se to ale celé začalo nějak vléct, takže než jsem se dočkal emotivního a působivého finále, stihl jsem se lehce nudit. Pozitiva jednoznačně převládají, ale bez chyby to není. (21.04.2013)

Efektní prázdnota. Pár pasáží s opravdu působivým záběrováním a estetický důraz na vizuálnost díla nevynahradí tu neskutečnou dvouhodinovou nudu podpořenou slabým scénářem. Tarsem je dobrý designer scén a záběrů, ovšem jako režisér mě zatím nepřesvědčil. Největší chuťovka z Pádu je tak samotný prolog a epilog, kde naplno uplatňuje své zkušenosti z reklam a natáčení videoklipů. Vše ostatní je jen dlouhá procházka po muzeu - vidíte toho tolik, že vám to nic doopravdy nedá. (23.11.2011)