Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 304)
Nenudil jsem se. Je to tak neskutečně hloupé (chytrému napověz, divákovi Báthory všechno zopakuj stokrát - viz JSOU TO JEN BYLINKY! apod.), zmatené (desítky nakousnutých a nedořečených věcí, nesmyslná kombinace několika žánrů, z nichž žádný není dotažený do relativně uspokojivé podoby atd.), WTF (dvojice mnichů a jejich vynálezy, Mádlovo vytí atd.), plytké (dialogy na úrovni italské telenovely, odkud zřejmě vypadla většina herců s čestnou výjimkou chudáků Anny Friel a Karla Rodena) a laciné (přežil bych výpravu, ale co aspoň kamera?), na druhou stranu ovšem ohromně abiciozní, takže vznikl film, který mě svou nejapností opravdu bavil. P.S. Nezapomenu na kamarádův záchvat smíchu poté, co se objeví tajná chodba, všichni vidí, že je to tajná chodba, a Bolek oznámí, že by tu mohla být tajná chodba! Stejně tak "bodrý" Marek Vašut zůstane tím nejpozitivnějším, co jsem si z nového Jakubiska odnesl. ()
Bojové scény mi neprišli vôbec také trápne a nezvládnuté. Práve naopak - boli veľmi príjemným spestrením a ak by sa im venovalo viac priestoru a prepracovania - malo by to pri ťahavom tempe veľmi dobrý efekt. Komornosť snímku dodáva tú správnu atmosféru, kostými sú pekné a herecké výkony kvalitné. Vytkol by som však príliš veľký počet postáv (zbytočných). Dianie tiež nie je veľmi pútavé a film nepôsobí kompaktne. Aj jedno pozretie som ledva vydržal do konca - viac pozretí si predstaviť neviem. ()
Příběh ,,největší vražedkyně všech dob“. Čím méně důkazů, tím více legend….. Středověk, čas intrik a bojů o moc a majetek. Přes rozpačitý rozjezd nakonec oceňuji způsob, jakým Jakubisko ztvárnil hraběnku, kterou obklopovala krev a smrt. Stále je to skvělý vypravěč s velmi zajímavými nápady. A stejně tak jako on mě nepřinutí říct, že K.Roden je hajzl, přes všechna pravdivá kritická slova nemohu souhlasit s tím, že je tento film odpad. Pravda, také nechápu ty ,,mnišské eskapády“. Také to mohlo být kratší. Také válečné scény jsou zbytečné. Také….. . Ale když se ohlédnu, jaké se u nás točí filmy, kolika jiným filmům jsem dal 3*, nemohu jinak. Jde v našich končinách o ojedinělý film a takto k němu musím přistoupit. Vy ostatní si klidně dejte za 3*. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** ()
Jak už psali mnozí jiní, tento film trpí hroznou nevyvážeností. Nejslabší je IMHO prostřední část s čarodějnici, nejsilnější pak ta závěrečná. Vizuálně je to místy vynikající, herci taky hrají dobře, přesto tam je spousta hluchých chvilek. Naprosté nepochopení ode mne mají scénáristé na zbytečnou vsuvku dvou mnichů (Polívka, Mádl), kteří jednak až příliš okatě odkazují ke Jménu růže, jednak až parodicky disponují technikou, v té době naprosto nevídanou (kolečkové brusle? lyže? to jako vážně? proč rovnou nepřijeli autem??) - skoro to vypadalo, jako by mnich Petr byl jakýmsi předkem Járy Cimrmana. Celkové vyznění velkofilmu je tak trochu rozpačité. Je to škoda, tohle téma se dalo asi uchopit i jinak. ()
Galerie (60)
Photo © Jakubisko Film Slovakia
Zajímavosti (69)
-
Celkem se v ČR natáčelo na 42 lokacích, z čehož dvacet byly hrady a zámky.
- Nádvoří hradu, šibenice, podzemí Čachtického hradu, vstup do hradu, hradby, Černá věž a exteriéry se natáčely na Točníku.
- Renesanční zahrada, nádvoří zámečku Alžběty (Anna Friel) a jeho komnaty vznikly ve Dvoulebech
- Hradní příkop, nádvoří s děly, hradby Čachtického hradu a silueta hradní věže jsou ze Sovince.
- Katolický klášter kardinála Forgáče (Tim Preece), arkády a kaple vznikly na Zvíkově.
- Renesanční komnaty Šárváru, Alžbětiny a Nádasdyho (Vincent Regan) komnaty a ložnice, kaple, komnaty krále Matyáše (Franco Nero), zahrada Šárváru, interiéry domu tureckého obchodníka, nádvoří vídeňského zámečku a nádvoří v Bytči jsou z Telče. V okolí Telče pak byly pořízeny zimní exteriéry.
- Chodby a komnaty Čachtického hradu, vstup do podzemí, schodiště hradu a malé hradní nádvoří pocházejí z Pernštejna.
- Komnaty Alžbětina zámečku, vězení hradu, Darvuliina (Deana Horváthová-Jakubisková) černá kuchyně a renesanční sál pro Monteverdiho operu mají původ v Jindřichově Hradci.
- Zahrada palatinova sídla (transylvánského hradu) ve scéně šachové partie jsou z Lednice.
- Komnaty vídeňského zámečku, interiéry Šárváru, nádvoří Šárváru, bytčianský soud, zahrada v Bytči a komnata s klavichordem byly natočeny ve Velkých Losinách.
- Interiéry gotického palatinova sídla v Rumunsku a transylvánský hrad knížete Zikmunda jsou ze Křivoklátu.
- Turecké vězení, nádvoří tureckého vězení, ložnice Pála (Derek Pavelčík), chodby hradu a vstupní hala pocházejí z Buchlova.
- Tajný východ z hradu byl natočen na Žebráku.
- Bitevní scény pocházejí z Mělníka.
- Kostel sv. Barbory a interiér vídeňského chrámu se ve skutečnosti nacházejí v Kutné Hoře.
- Vypalování vesnice bylo natočeno ve skanzenu v Řeporyjích.
- Thurzova (Karel Roden) ložnice vznikla v pražském ateliéru Three Brothers.
- Dále se v České republice ještě natáčelo v obci Růžená.
Na Slovensku se natáčela úvodní scéna a „současnost". Stavba hospody včetně kuchyně, pokoje mnichů a exteriéry Čachtic (náměstí, kostel a jeho interiéry), pocházejí ze skanzenu Pribylina. Gotické komnaty, části podzemí hradu (tajné chodby, podzemí Alžbětina zámečku, krvavá lázeň, pitevní komnata či mučírna) se filmovaly v Bratislavě, v ateliérech Koliba. Konspirační schůzka na Dunaji byla natočena v Bratislavě u Dunaje. Dobývání uherských měst, benátská scéna a ulice Budína byla v Bratislavě – Miloslavově. Exteriéry Alžbětina panství pak zčásti ve Vysokých Tatrách. (Cucina_Rc)
- Náklady na výrobu: 12 milionů dolarů. (lubos111)
- Astronomické produkční náklady daly za vznik dluhům, které nakonec vyústily v exekuci na režiséra Juraja Jakubiska a jeho manželky Deany Horváthové. (Duoscop)
V jedné hromadě detailů výborné, v druhé slabé a jako celek dobré. Dlouho jsem se obával, že producentka Deana Jakubisková-Horváthová bude svého muže tlačit do typických diváckých atrakcí historických velkofilmů, které však ve výsledku budou jen těžko velkolepé (znáte to - rozpočet, zkušenosti štábu atd.), zato strukturu filmu by mohly narušovat dokonale. Díky bohu, nestalo. Jakubisko se naštěstí ve velkých davových scénách necítí dobře a buď se jim rovnou vyhýbá, nebo je rychle opouští. Kritici válečných scén mají samozřejmě pravdu - skutečně vypadají značně neautenticky a kvalitou režie na tom nejsou o nic lépe, než bitky z Šíleně smutné princezny; jenomže slouží pouze jako kulisa k dokreslení života Erzsébetina manžela Ference a dohromady tvoří ve dvouhodinovém filmu sotva pět minut. Stejně tak se lze při sledování filmu (zlomyslně) bavit vychytáváním různých, na pozadí ukrytých, chybiček a vysmívat se znuděným pohledům komparzu, uměle vyhlížející jeskyni, dokonale čistým a načančaným kostýmům a podobně (osobně mi více vadily postsynchrony, zvláště v davových scénách mě vždycky praštilo přes uši těch pár uměle znějících výkřiků, jenž měly suplovat halekání zástupu lidí), ale nejde o žádné chyby, které by působily přiliš rušivě a vytrhávaly z děje. Ten je poskládán z mnoha různě kompatibilních střípků; tři kapitoly na něž je vyprávění rozděleno slouží jako ohrádky, aby se dějové složky nerozutekly až přiliš. Berlička, ovšem fungující. Škoda, že rytmus vyprávění neodpovídá onomu konceptu šachové partie (tento motiv je v Bathory často připomínán), neboť Jaklubisko nedokáže spustit oči ze svého vysněného obrazu Erzsébet Bathory, kterou, ostatně jakou celou její dobu, vnímá silně zidealizovaným pohledem. Erzsébet s tváří Anny Friel je sympatická, emancipovaná, inteligentní, pokrová, křehká a silná zároveň a pověst krvelačné zrůdy se kolem ní utváří nejprve nešťastnou shodou okolností (Jakubisko občas až úsměvně vysvětluje "pravou" podstatu těch nejznámnější Erzsébetiných mučících praktitk) a posléze kvůli podlým intrikám Juraje Thurza. Ač není nepravdivost legendy o čachtické paní vůbec vyloučena, težko se věří Jakubiskovu pohledu na příslušnici zdegenerovaného rodu Bathory jako na takto moderně uvědomnělou ženu. Ale nevadí, protože pokud zahodíte (nebo nemáte vypěstovaný) smysl pro dějepisářskou korektnost, lze si Bathroy náramně užít a to zvláště díky její pohlcující vizualitě. Je mi jedno, že ve výpravě se musel štáb často uchylovat k znouzecnostem, protože Ján Ďuřiš a kýčař F.A. Brabec pod vedenením slovenského režiséra tvoří kompozičně vynikající a nadmíru působivé obrazy, u nichž sice absence kamerového filtru zamrzí, ale díkybohu na plátně nevypadá film tak televizně, jako v ukázkách viděných v TV nebo na monitoru počítače. Uchopit a vtáhnout Jakubisko umí , takže i přes moje občasné bědování nad nesoudržností scénáře se ani na minutu nedostavila nuda a nakonec se ukázalo, že přestože není Bathory žádným milníkem a nepřináši pranic nového, je filmem, jenž se v kontextu evropské kinematografie určitě neztratí a který se za sebe nemá nejmenší důvod stydět. ___________P.S. pro Juraje: Není to trochu krátkozraké očistit čachtickou paní tak, že veškerou vinu svalím na chudáka Thurza? Kdo teď očistí jeho pověst? Zdeněk Troška? :-) () (méně) (více)