Obsahy(1)
Hraný film, natočený ve společnosti Febio pro komponovaný TV pořad "Prachy, prachy, prachy" časopisu Reflex. Vysíláno 12/92. Redaktor Juřina a doktor Horn jsou iniciátory neobvyklého experimentu. Prostřednictvím televizní obrazovky vysvětlují, že každý z diváků je zdrojem neuvědomělé životní prasíly. Každý z nich může uzdravovat, jen pouhou svou myšlenkou. Následuje pokus se zraněným mužem, obětí autonehody, v němž televizní diváci svou sílu vskutku projeví... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Až mrazivě pravdivé. ()
True, true. ()
Pointa očekávatelná vzhledem k českému národu nepřejícímu a vůbec... :-) ()
Dílko podobné Chaunovým filmům z cyklu Velmi uvěřitelné příběhy (1991), na něž jakoby navazuje definitivním převedením „hororovosti“ na moralitu, přičemž narozdíl od nich krásně umožňuje s velkou mírou přesnosti určit, v kterých letech jedině mohl být natočen; zároveň naznačuje oblast autorova budoucího životního zájmu. Při pohledu do tváří diváků je ta životní prasíla přímo hmatatelná. ()
Zajímavý nápad, i když nerealizovatelný. Zajímavé na tom je, že jsou obecně lidi dobytek? Žádná nová zpráva. ()
Tahle myšlenka je pro český národ praotce Čecha opravdu nemyslitelná. ()
Igor Chaun pokračoval v dobrém díle, které byl prezentován šestidílnou minisérie povídek nazvaných "Velmi uvěřitelné příběhy" a natočil čtvrthodinový kraťas "Omyl doktora Horna", který i po více jak čtvrt století celkem dobře vykresluje to, jak se k sobě lidé chovají a co se s nich skutečně skrývá. Nepříjemné, ale je to pořád aktuální. ()
Omyl doktora Horna A co takhle mírové meditace 🙈 ()
jednoduchá teze, anekdota...ale má to v sobě nějakou ironii...i v souvislosti s brakovou estetikou ( žánrovou i devadesátkově dobovou)...filmařsky to neni nic ultra...jednoduchá střihová skladba, ale v rámci nějaký minimalistický funkčnosti a sevřenosti to stačí...slušný...a Karel Hušlička svým omláceným charismatem připomíná Petera OˇToola :) ()