Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej

Jojo, je to zábava, ale rychle se to oposlouchá a kdyby to nebylo založený na skutečnosti, brzy by po tom ani pes neštěkl. To už řekl Poe, že co je podle skutečnosti, to má pro masy mnohem větší přitažlivost než smyšlenky. Velkou míru zábavnosti na tom nesou hlavně jazykové schopnosti Lábuse a Čtvrtníčka a samozřejmě sprosťárny vršený na sebe bez nějakýho ladu a skladu, až se jakýkoliv možný význam vět ztrácí a člověk to nepochopí, ani kdyby to četl. Tahle složka se mi líbila hodně, tak na pět hvězd. Jenže v této "hře" ze života je ještě jedna složka. A sice jakási parodie hudební revue v čele s jakýmsi vlasatým "zpěvákem". Bez této části bych se s klidem obešel, jenže tato část zabírá z těch 48 minut aspoň patnáct dvacet, takže to není zanedbatelný. A proto hodnotím za tři. Ale Ivánek má pravdu: Von se ten fotbal sám neudělá, protože na to musej bejt lidi, co to nedělaj pro sebe. A přihodím ještě jednu skvělou hlášku:- Mi včera volal Pelta. - Čurák! A co chtěl? - No nic. - A cos mu na to řek? - No nic. - Tak tos mu řek dobře. a ještě jedno: - Von ti Puček jako nic neřek, jo? - Von mi řek: 'Jo ty si mluvil s Jardou, jo? No, todleto, támdleto.' Já sem říkal: 'Já sem mluvil s ním akorát po telefoně, a takže jsem nevim, a říkám, mně to nevadilo, stejně bych musel dát do toho.' A von říkal: 'No žádná sláva to neni.' Ale já sem nevěděl žádnou částku a nic! (06.05.2006)

Dyť já ten fotbal nedělám pro sebe, Milane...a voni mi ještě řeknou: Vám se ten fotbal jako líbil?! No to bys blil...co si potřebujou dokazovat, ty vole...Volal mi Pelta. - Čurák, co chtěl? - Nic, ty vole. - A cos mu řek? - No nic. - Tos mu řek dobře, ty vole...Viděls tu pentli? - Ty vole, ta byla přísná...to mi ho teda vyndej...von ti jako říkal že sou to peníze Jardy?...hele za Česko tam bude Čapoun...A co Dáša? - Já jí šáhnu ve sprše na švába a bude to. - Dyť ti slezou nehty. - Ne rukou, vole, kopačkou.... Jedinečná hra s nepřeberným množstvím hlášek. Ono je tam sice Ivánku, kamaráde..., ale já z toho cejtím pičo. (18.11.2006)

Těžko si představit, jak takové dialogy někdo vymýšlí a ještě tím reflektuje současnou korupční scénu. Takový umělec prostě neexistuje. Ale i tak Petru Čtvrtníčkovi muselo dělat velké potěšení, když zkrátka jen přepsal záznamy z policejních odposlechů do nějakého celku. Kdo by si byl pomyslel, jak tyto "hlášky" rychle vletí do oběhu. Halt, lidi mají rádi, když se oficiálně mluví sprostě. Dokáže je to neskonale rozesmívat. Komiku toho všeho umocňují herci Čtvrtníček a Lábus, kteří se u toho tváří, jakoby zrovna kupovali rohlíky a mlíko. A na pozadí toho všeho visí ve vzduchu ta skutečnost, že se vlastně takhle někdo skutečně bavil, že takhle funguje pozadí českého fotbalu. Ivánku, kamaráde aneb Jak z trapné ostudy vykřesat nůši plnou humoru. (10.01.2012)

20% - Každý zajímavý nápad na celý večer zábavy nestačí. Odmyslím-li si všechny ty vulgarismy, je tato hra strašná, ale fakt ukrutná nuda. Vycházeje z toho, že z Ivánka lidé často citují, dá se říct, že zde máme tu čest s možná největší propagací a populirazí sprosté řeči v historii moderní češtiny. A tím já se skutečně nebavím. Jednak, protože je to nuda, ale taky trochu z principu ;o) (18.09.2007)

Nepochybujem o mojom zmysle pre humor. Obľubujem rôzne druhy humoru. Český humor mám rád od prvorepublikového obdobia až do súčasnosti. Nepokladám sa moralistu. Ale tento druh humoru sa mi zdá byť nešťastný. Ono to nie je ani humor, ale zbierka trápností prešpikovaná vulgarizmami s fekálnym ladením. Ak v tom niekto vidí niečo viac, je to jeho problém, pre mňa to je jasný odpad. A pritom posledné odpadové hodnotenie som dal presne pred rokom, takže ním neplytvám. Len som bol vyzvaný, aby som si to pozrel, tak som vyhovel. (01.08.2020)