Návštěvní hodiny

Krasny film o tom, ako otec /Rudolf Hrusinsky- Vesnicko ma Strediskova, Smrt Krasnych Srncu, Kulovy Blesk/ chce uzmierit rozhadanu rodinu. Normalizacia sa roku 1986 v byvalom Ceskoslovensku zdala byt nekonecna a normalizacne filmy pomaly ale isto dodychavali a ponukali tak akurat hodne zidealizovany zivot na vidieku /Vesnicko ma Strediskova/, lebo ak zobrazili realitu /Prodavac Humoru/, siel film hned do trezoru. A tak sa tocili taketo normalizacne filmy. A mne je to po srsti- Hrusinsky v roli dobraka, normalizacny film s optimistickym koncom - a nepotrebujem to tu zase zadristovat pseudoynteleguanskym hnojom ako to vedia Bluntman alebo Madsbender. Teda proti nikomu nikdy neutocim - odporuje to mojej metafyzike - ale delat si prdel z vystudovanych filmovych ynteleguanov a prechytralych tlchub ma neskutocne bavi a nikto mi v tom nezabrani. 88 % (09.05.2015)

Dobré televizní drama, které i dnes může divákovi dát chvilku na zamyšlení, kam to se svým životem směřujeme. Sice pravda, dnes by se taková vilka určitě neprodávala (i když i dnes se stane, že se 4 potomci nedokáží domluvit a musí barák prodat), obzvlášť teď, kdy domy mají neskutečnou cenu, ale i tak se dá z filmu vypreparovat myšlenka vztahu rodičů a jejich dětí. Dobré vidět, dobré se nad tím i zamyslet. (26.07.2022)

Propracované a do jedné postavy naštěstí také dobře zahrané televizní drama (ano, dokonce včetně hrůzu nahánějícího Martina Stropnického), které má navzdory vážnému tématu i optimistický nádech a najde se v něm také místo pro jemný humor. O hereckém umu Rudolfa Hrušínského se není třeba rozepisovat a všichni jeho filmoví potomci jsou rovněž bez výhrad (měl-li bych někoho z nich vyzdvihnout, tak asi Antonína Molčíka), čili ještě pochválím úžasně jedovatého dědka Jana Skopečka a s obdivným hvízdnutím dodám, že Dana Batulková vypadá třicet let stejně (úžasně). (18.10.2015)

Československý televizní film pojednávající o vztazích v rodině Machů. Příbuzenstvo se setkává každý týden v nemocnici, kde je hospitalizován otec rodu (tradičně skvělý R. Hrušínský), přičemž je vedena debata o rodinných záležitostech. Nejpalčivější rodinný problém se ukáže v momentě, kdy se řeší, komu má připadnout dědictví rodinného sídla Háje. Během této debaty se ukazují pravé charaktery postav a díky totálně neshodě mezi nimi a otcem dochází též ke zhoršení patriarchova zdravotního stavu. Herecky mě nejvíce zaujal B. Poloczek jakožto bodrý a mnohomluvný zeť Míla a také L. Frej hrajícího těžkého intelektuála Karla se zajímavě neuchopitelným charakterem. Poměrně zajímavě působily scény z nemocničního pokoje, kde rodinné setkání ostře komentoval pacient Zoula (J. Skopeček). Celkově se však domnívám, že se jedná o průměrnou televizní podívanou. (09.02.2014)

Umírající otec má kupu dětí věrně za ním docházejících pravidelně do nemocnice. O "Návštěvních hodinách" pak my diváci zjišťujeme, jak jsou jednotliví příbuzní rozdílní, jak rodina nedrží pohromadě a otec se trápí pocitem, že až zavře oči, zemře s ním taky to poslední, co ty všechny lidi spojuje. A zoufalá snaha děti jakkoli spojit je ústředním tématem inscenace. Naštěstí tématu na síle přidává herecké obsazení, takže se mi už po chvíli sledování chtělo mezi ty magory hodit atomovou bombu. Neskutečně dobře zahrané příbuzenstvo, tak příšerné, jak obvykle opravdu bývá. 70% (04.06.2012)