Boží zápasník

Zklamání a rozpaky,občas jsem se zasmál-ale netrhalo mě to bránice a až tak divné a šílené se mě to taky nezdálo.Teda snad pro ortodoxní katolíky je přestava mnicha-zápasníka dost ujetá,ale pro mě ne.Škoda............................viděno po druhé a musím přidat a dat ****. Sposta vítek zůstavá, ale nevím čím to je, ale na podruhé mě ten film oslovil mnohem lépe. Má v sobě nějaké kouzlo a moc krásnou kameru, hudbu a sestřičku. (18.03.2007)

Trošku tady nevěřícně zírám, že se to tolika lidem líbilo a ještě více hledím že se i zasmáli. Jack Black se sice nebojí jít do originálních projektů a dodat jim svém charisma, tady ovšem jeho herecký výkon šel naprosto kolem mě. Scénář je naprosto debilní, až je to vlastně k smíchu. Celý film ostatně působí jako takový špatný vtip. (06.02.2010)

Ani zajímavé herecké výkony hlavního představitele a jeho společníka mne nepřesvědčily o zajímavosti a kvalitě tohoto filmu, místy se mi nelíbil scénář, nudné pasáže a mírné nelogičnosti. Navíc zábava též chyběla, tak se mi to na komedii moc nehodí. Pár pěkných částí tam je, ale to na úspěch celého filmu nestačí. Hodnocení: 45 % (04.05.2009)

První film, který se zabývá fenoménem zápasů lucha libre. Lucha libre je svébytnou mexickou variací na americký wrestling - v bezkontaktních ("nahraných") soubojích se utkávají bojovníci s propracovaným kostýmem, typickou maskou a vyfabulovanou identitou. Strohý, krutý a dvoumetrový Dr. Wagner nastupuje za burácení úryvků Wagnerových oper, přihřátý Maximo v růžové sukýnce ničí soupeře zženštilými chvaty a pohyby... Celé je to jedna velká ztřeštěná zábava, což se bohužel nedá říci o Hessově filmu, který lucha libre pouze zneužívá pro trapné eskapády Jacka Blacka. Boží zápasník je idiotské dílo, které neobsahuje snad ani jedinou doopravdy vtipnou, propracovanou či vypointovanou scénu. Zatímco Napoleon Dynamite byl zdařile šáhlou variací na idealismus a americkost filmů z prostředí střední školy, Boží zápasník je podprůměrnou komedií pod psa. (09.05.2007)

Chacha, ze zvláštního úhlu pohledu se musím pořád po skončení některejm scénám smát. Může za to hlavně Jack Black a jeho vzezření (ta kštice v kombinaci s knírem je nezapomenutelná a obtloust taky), ale hlavně ty ksichty a situace a mimika a pohyby, co dělá. Protože tyhle náznaky vtípků vás dostanou jenom, když si to začnete užívat a nemyslet na to, o čem ten film vlastně je, tak si to užívejte a nemyslete na to. A propó - podle mě je to velice originální námět. A propó propó - písnička ke konci, složená pro Encarnacion, je to nejlepší výkon Jacka Blacka, co jsem kdy viděl (chlámačky v křečích). A atmosféra Mexika proniká až do morku kostí. (05.12.2006)