Podivuhodný případ Benjamina Buttona

„Our lives are defined by opportunities; even the ones we miss.“ Jistě, bere si to všemožné z Forresta Gumpa (od občas šestákového filozofování až po poletování pírka/kolibříka), ale v Benjaminu Buttonovi jsou ta kola osudu mnohem méně ovladatelná a drtí pod sebou lidskou pomíjivost. Troufám si tvrdit, že míra vašich životních zkušeností bude korespondovat s mírou vaší účasti. Lépe třeba pochopíte, že začínat od konce obklopen smrtelností je zároveň darem i prokletím.. Můžete nadávat, proklínat osud, ale když to dojde ke svýmu konci, musíte uznat, že Fincher umí (i v ratingu PG-13).. (19.06.2017)

Řemeslně poctivý kus práce, do kterého Fincher vložil množství svých nezaměnitelných nápadů, které však nijak zásadně nepoutají pozornost, tudíž nechávají dostatek místa příběhu. Ten sám by ale šel odvyprávět během chvilky. Ne že bych se nudil, na to umí režisér vyprávět dostatečně poutavě, ale je to jeho první film, který mě emocionálně absolutně minul. Možná i díky tomu, že Cate Blanchett mi tam prostě nějak ‚nesedí‘ a za vynikajícím Pittem notně vlaje, a taky díky košaté stopáži, která je vzhledem k množství děje prostě příliš. No, dokonalý styl evidentně utáhne mnohé, jak koukám na hodnocení kolem. Slabší čtyřka. (03.01.2009)

Překrásný film. Už několik let nebyl v kině film, ze kterého bych byl nadšený tak jako z Benjamina Buttona. David Fincher je prostě génius a tady to opět potvrdil. Jen trochu nerozumím častým výrokům, že filmu chybí emoce. Už hodně dlouho mě žádný film na konci tak nedojal. Film skončil a já jsem stále seděl a zíral na plátno. Na film jsem musel stále myslet po celou cestu domů. Jeden z těch vzácných případů, kdy se objeví film, který člověku změní život. (06.02.2009)

Nevím, byl to dobrý film, ale Finchera mám raději v temnější poloze (Se7en, Hra, Zodiac...). Vtipné bylo pozorovat maskéry mistrně zvládnuté proměny Brada Pitta (tady je Oscar docela povinný!) - když došlo na jeho vizáž "jsem hezkej, vážně hezkej chlap" sálem prošuměl chichot - prostě fanynkám se musí nabídnout to, za co koupí lístku u pokladny zaplatili ;o) BTW nevím čím to je, ale právě když má Brad hrát vyfešákovanýho frajera, tak je to největší nuda - nasadí jeden ksich, jeden pohled... děs. A přitom jakmile mu scénář nabídne jakoukoli příležitost vymanit se ze škatulky, hned jsme o dva levely výš (vzpomenout stačí na 12 opic nebo na aktuální Po přečtení spalte). (03.02.2009)

Fincher i s přehnaně "gumpovským" scénářem dokazuje, že je mistrem filmového pásu. Pouť "starého mladíka" Benjamina Buttona je plná silných okamžiků, které chtějí diváka převálcovat, vyždímat do poslední slzičky a pak ho poslat do kavárny před kinem, aby si to přebral. Musím se přiznat, že té trochu násilné vlezlosti jsem se neubránil a může za to Fincherovo puntíčkářství, které každý záběr žene za roh jeho možností, doslovný voice-over i přiměřené (nikoliv geniální) herecké výkony ústřední dvojice. Ten film je dlouhý a není rychlý, ale když vám "sedne", budete s očima přibitýma na plátno hltat každou další minutu a doufat, že to nikdy neskončí. V tu chvíli dokonce začne být jedno, že se postavy jaksi "tenčí" a kvantita jejich zážitků přebírá moc nad kvalitou. Z velkého příběhu se tak vlastně stane velká podívaná... s odstupem času (tři týdny od zhlédnutí) si tu jemnou hranici začínám uvědomovat, ale i tak pořád věřím, že tahle oscarová těžká váha si poklonu zaslouží. A její režisér dvojnásob. Možná to není tvůj nejlepší film, Davide, ale tleskám ti... za odvahu nechat Brada stárnout pozpátku, za snahu vycepovat každou maličkost v každém záběru a úspěch, který se na tebe teď snáší. Po komorním Zodiacovi jistě zasloužená pozornost celého světa. Člověk se ale neubrání dojmu, že právě ten by si všechnu tu slávu zasloužil víc. (23.01.2009)