Královna Alžběta

První část je skvělá a objeví se tam nejlepší okamžiky, včetně popravy sestřenky Marie a vztah Alžběty s hrabětem z Leicesteru (Irons). Druhá půlka je však zbytečně roztahovaná a skoro celá se motá kolem Roberta z Essexu (Dancy) a toho, kdo vlastně zradil královnu. Celý film je ale vcelku přirozeně natočený, i když moc peněz na kompars asi nebylo (viz. bitva proti Španělsku) a nepostrádá kvalitní herecké výkony v čele s Helen Mirrenovou a Jeremy Ironsem. 70%. (15.08.2006)

Poněkud paradoxně to celé sráží předpokládaný největší klad - Helen Mirren. Narozdíl od svého minimalistického "galapředstavení" v roli Alžběty II. zde svou roli její předchůdkyně nezvládá (resp. zvládá, ale jen obstojně). Přesto je v poslední době na plátnech/obrazovkách nějak "přealžbětováno" a tohle ze všech počinů není ten nejlepší. (12.07.2007)

Na téhle vizi Alžbětina života oceňuji zejména to, že na rozdíl od ostatních verzí, které jsem zatím viděla, ji ukazují jako poměrně vrtošivou ženskou nevzrušenou panováním, ale zato manipulovanou úplně každým kolem sebe. Samozřejmě nevím, jaká byla skutečná Alžběta a jestli jí film náhodou neubírá něco z její železné ruky, ale je osvěžující sledovat ty nenápadné zákulisní pletichy. Vlastně bych byla dost ráda, kdyby se tahle minisérie míň zaobírala romantikou a víc se soustředila na politiku, která z toho všeho vybublává, ale to bych po Tomu Hooperovi asi chtěla moc. (19.03.2019)

Dlhé zábery bez strihu nechávajú dostatok priestoru, aby Helen Mirren ukázala, čo je to "herectvo" (hoci som ešte nevidel Kráľovnú, som si istý, že Oscara si zaslúžila), v prvej časti filmu jej navyše zdatne sekunduje dobrý Jeremy Irons. Škoda len, že druhá časť filmu výrazne zaostáva za tou prvou a miestami je neuveriteľne nezáživná, až nudná a nebyť Helen Mirren, nestála by za nič. Keby bola tá druhá časť lepšia, bolo by to o hviezdičku viac. (19.07.2007)

Zajímavý film, který rozhodně nenudil, i když šlo vlastně o jeden herecký part a to hlavní postavy. Přesto mě film pohltil, jako většina historických příběhů. Tady ani tak nešlo o příběh, ani kostýmy, natož zobrazení doby, jako spíš o způsob života a komunikace v zapovězené zóně. Prožívání emocí kontra zachování vážnosti a nadhledu, který předpokládá úřad královny, musí být těžké dilema. Jde zde spíš o sociologický rozbor chování lidí v určitém historickém kontextu, který platí stále, až na charakteristické vlastnosti jako je oddanost, loajalita, věrnost a hrdost, což už dneska vymizelo v nenávratnu. (07.10.2010)