Parfém: Příběh vraha

Tom Tywker je prostě machr. Jeho film je totiž téměř bez chyby. Audovizuální stránka filmu je geniálníí, protože to co nám pomocí hlavní postavy ukazuje už jsem dlouho neviděl. Herci jsou také bezchybní. Téměř neznámý Ben Whishaw mě docela překvapil a zahrál to výborně. A to mu mnohdy stačilo se správně zatvářit. Alan Rickman je ale ještě lepší a ve své roli je fascinující,jenom škoda že nedostal tolik prostoru, co by si zaslouži a ve filmu se objevuje až po hodině. V tu dobu se totiž začíná rozvíjet hlavní zápletka a film se rozjede neskutečným tempem. Jenom v té první hodince se to bohužel malinko zadrhává a nejspíš za to může ta půlhodinka okolo Dustina Hoffmana, který měl rozhodně navíc. Jinak je to ale výborný film, což ještě ke všemu umocňuje konec, který jsem opravdu nečekal, a který se opravdu jen tak nevidí. (18.03.2007)

Zajímavej, ale myslim, že né úplně dotáhnutej příběh. Podle děje to trochu připomínu zahradu zla, ale to se s parfémem filmově nemůže vůbec srovnávat. Parfém je daleko propracovanější a zajímvaější a má perfektní atmosféru. Jenže docela velkej problém filmu je, že se to celou dobu tváři skoro jako opravdovej příběh, jenže nakonci se to zvrhne v nějakej mysteriózní film a pointa celýho filmu mi asi nedošla, pokud teda vůbec nějaká byla, ale vypadalo to že tim koncem Tykwer něco chtěl říct, ale co, to už nevim. Možná bych ještě zkrátil stopáž, protože někdy jsem se přece jen nudil a ke konci mi přišlo, že už toho bylo dost a stálý natahování film jenom sráží Jinak bych ale určitě vyzdvihnul perfektní vizuální zpracování a herecký výkony skoro všech, co se ve filmu objeví, ale úplně nejlíp si vedl Ben Whishaw v roli Grenouilleho, ale určitě taky potěší několik známých tvář v čele s Dustinem Hoffmanem a Alanem Rickmanem.Celkově se jedná o kvalitní thriller, ale až trošku moc zahalenej do mysteriozna (02.12.2006)

Tykwer mě dosud nechával v bohorovném klidu, takže jsem v rámci zabití načatého večera zvolila Příběh vraha s tím, že půjde o něco mezi Nebem a Lolou, možná víc hardcore. Překvapení je velmi ležérní pojmenování pro to, co mě čekalo. Od začátku jak v "Břiše Paříže" - na tržišti špína, smrad, čvachtání v odpadu všeho druhu po kotníky i ty ryby tam byly, chudoba, nemoce, zlost a do toho se narodí člověk a dere se o život vybaven extrémním smyslem - přesným a lačným čichem. Někdy je sluhou, jindy pánem, jednoznačně však supluje, co človíčkovi chybí. Často si stěžujeme na klišé, tak zde je velmi originální a sugestivně podaná, trochu drsná pohádka, jejíž uhrančivé výtvarno - ať jsou to kostýmy či dekorace - je nepopsatelné. Já, starý hnidopich, jsem u vytržení - na čem má sedět prach, na tom sedí, co se má lesknout, leskne se a z čeho se má zvedat žaludek, z toho se zvedá (jen tu vrcholnou vůni jsem si nedovedla navodit). Působivý příběh silně ovoněný vizuálnem .... a to už jedu znovu dokola ...... (27.03.2007)

Čichám, čichám člověčinu aneb Parfém: Příběh smrada jest roztomilou ukázkou toho, co se stane, když superčmuchalovi ukázkově jebe. Náš antihrdina Žán-Baptista má nos, kterej mu může závidět kdejakej čokl a já osobně vlastnit podobně citlivej frňák, tak v lese hledám lanýže, který následně výhodně prodám a peníze rozumně utratím (drogy, chlast) . Jenže Žánovi jsou lanýže u prdele a mnohem radši čuchá ke kundě a jak je navíc zrzavá a slibuje tak vlhkej slep, jede po ní až je po ní. A jelikož se té vůně nemůže nabažit a mrtvá zrzka začne zákonitě dřív, nebo později smrdět a aroma souznění je v prdeli, tak se rozhodne stvořit 100% bio voňavku. Navíc, kdo by se nechtěl navonět místo Old Špajze nebo Blejboje výtažkem z jedenácti panen a jedný kurvy. Ingredience se sice shání o něco hůř než pomerančová kůže a hřebíček, na druhou stranu rozdíl vůně je nepopsatelnej. Pár kapek toho sqostu a hned chtěj všichni mrdat (což je divný, když kurva byla jedna a dalších jedenáct mělo nějakou blánu v piči - chápeme? ) a pokud na sebe lahvičku nacákáte celou, máte tu vůni alá Miluji Tě k sežrání. Co teda dodat, někomu tohle dílo vonět nemusí, každopádně takovej jedinec ať si přivoní k nějaký sračce jako třeba Babovřesky a budeme šťastně čuchat všichni. (26.09.2019)

Film, kde i závěrečné titulky mají svou specifickou vůni. Vůni jak omamně sladkou, tak i zoufale trpkou. Parfém je mistrovským a hlavně komplexním dílem, ve kterém mě Tykwer šokoval svou precizností a hlavně syrovostí. Málokdy se poštěstí, že by se mi trefil do vkusu tak drsně podaný film, ale tady se povedla o to příjemnější výjimka. Není těžké kouzlu filmu propadnout, s tak fascinujícím střihem a dokonalým hudebním doprovodem odolá málokdo. Klíčovým plusem je také hlavní postava, která je i přes svou zvrácenost zvláštním způsobem uvěřitelná a vzbuzující až provinilé sympatie. (24.06.2007)