Sólokapr

Novinářský SÓLOKAPR! Největší senzace od dob Jacka Rozparovače!..... Je škoda, že v neskutečné konverzační smršti nemá víc prostoru jízlivý humor. Jinak je tu stále vitální (i když stárnoucí) Woody, úžasná a pro ,,jeho“ filmy stvořená Scarlett J., sympatický H.Jackman a slabší zápletka u jinak sympatického příběhu. Jednoduché napětí typu: jestli tam teď přijde, tak je chytne – nemusí na každého fungovat. Zvlášť, když jde o život! Neurazí, nenadchne. Snad jen ta Scarlett.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pochopím, proč by sexy novinářky neměli dělat interview v hotelu. 2.) Poznám, jak mám hrát poker, když si chci za výhru koupit Rubense. 3.) Jsem zamilovanej do masovýho vraha. 4.) Zjistím, že smrt není handicap. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (25.10.2010)

Jako detektivka je nový snímek opravdu spíše starosvětsky roztomilý než strašidelný, ale stačí přijmout žánrová pravidla oddechové hříčky, aby se půldruhé hodiny v kině proměnilo v příjemný způsob zejména konverzační zábavy. Přemíru slov sice Allenově stylu nikdo neodpáře, nicméně rozhoduje, co a jak sdělují. A v obojím má Sólokapr co nabídnout. Bonmoty osobitého neurotika, zde salonního kouzelníka nadaného bezbřehou skepsí, který otravuje umolousanými karetními triky noblesní šlechtu stejně jako mrtvé na plavbě do podsvětí, mají nádech bezpečných známých vod. (06.06.2020)

Scoop není z Allenových nejlepších komedií (stejně jako není třeba Hollywood Ending nebo Prokletí žlutozeleného škorpiona), ale je naštěstí dost vtipný, roztomile jednoduchý, uvolněný a neodolatelně staromódní. Mimochodem, božská Scarlett předvádí ženskou variantu typického allenovského hrdiny. Po výtečném Match Pointu leckdo čekal asi něco jiného, ale co naděláme. Příště bude třeba zase drama. *** 1/2 P.S. I napodruhé se mi Scoop líbil. A Scarlett je fakt sladká. Nejen v červených plavkách. (25.11.2006)

60% - Woody zde smíchal dohromady několik svých předchozích filmů se svými kabaretními talk-show vystoupeními a podbarvil celek líbivou, až kýčovitou hudbou romantických mistrů... Co k tomu říct... Komedie, u které se zasmějete, ale znalci Allenovy tvorby zažijou spíše nostalgickou exkurzi do autorovy minulosti s několika málo překvapivými momenty. (31.12.2006)

Woody Allen stárne, slýchával jsem odevšad. Poté jsem viděl Match Point a všem jsem se smál, že to snad nemohou myslet vážně. Teď však přišel na řadu Sólokapr a já si řekl: Aha! Že by na tom přeci jen něco bylo? Což je ovšem nesmysl, neboť odsuzovat po jediném "jen" průměrném filmu... Pravda, asi jde o nejhorší Allenův film, ale nejde o nic nevkusného. Woody mi na talíř předložil takovou chutnou jednohubku, na jejíž chuť však po večeří zapomenu. Což o to, přísady jsou víceméně chutné (obzvlášť Hugh Jackman - a tímto se prosím neřadím k fanouškům X-Menů, já je neviděl), příběh je víceméně podprůměrný a vtipu aby člověk pohledal. Jedna, dvě či tři směšné scény a Sólokapr se hned vydává za komedii. Ale hodina a půl uteče ještě rychleji než trvá ve skutečnosti a to je plus. Nebyl jsem z nového Allena potěšen, ba ani zklamán. (24.07.2007)