Rocky Balboa

Velmi příjemný film právě díky tomu, že se Stallone nebál přiznat stáří hlavního hrdiny, stejně jako to, že nikdo není dokonalý a v normálním světě všechno nespěje jen k vítězství. Dodatek: 29. března 2008 Abych si film radostně pouštěla ve volných chvílích doma i po roce od chvíle, kdy jsem ho viděla poprvé, se mi zas tak často nestává... No, Rocky to dokázal. To stáří Stallonovi moc sekne, boxerskej zápas je krásnej a ta zkurvená nostalgie, kterou cítím, i když jsem vyrostla v době, kdy už všech pět původních dílů neodmazatelně patřilo filmové historii... "It ain't about how hard you hit, it's about how hard you can get hit and keep moving foward." Jo, Slyi, jen tak dál! (06.03.2007)

Spoiler v závěru komentu! Rocky prochází napříč generacemi, stejně jako se třetí díl lišil svým přístup od těch předchozích, tak i ten šestý přichází s novým pohledem na již dávno vyčpělé téma. Sylvester vsadil na nostalgii a již od začátku žvatlá, vzpomíná a snaží se o přítáhnutí diváka, jenže to se mu příliš nedaří. Scénář je otřesný, tentokrát ani nevadí ani ta přímočarost, jako spíše otřesné dialogy, kde je většina vět až zbytečně poučná. Kde nepomouhou vzpomínky na místa či situace napomůžou záběry ze starších dílů a nám nezbývá než čekat, kdy se začne něco dít. Vrcholem snímku měl být finální zápas, který se ovšem minul s účinkem. Dixon vypadá jako bezbraný floutek, který by svou pěstí dokázal zkušeného - i když přestárlého - Balbou pouze polochtat. Rychlost mu sice slouží, ale díky hloupému úrazu předává celý zápas Italskému hřebci. Přestylizované finále je sice fajn, ale působí jakoby bylo z úplně jiného filmu. Škoda, chybí tomu ta stará jiskra, a teenegři se stejně na tohohle seschlého boxera podívat nebudou, takže jaký to má smysl? Rocky sice svůj poslední zápas nevyhrál, ale odcházet s hrdostí může... [TOP 19/7 74%] (21.05.2007)

Dostal ránu a zvedl se na nohy. Dostal další a zase se zvedl. A zase. A zase. Někomu se to může zdát jako jednoduchá myšlenka, a ona jednoduchá vlastně je, jenže je taky důležitá. Sylvester Stallone se s Rockym vracel na stará známá místa už v předchozím dílu, ve kterém měl také potíže se synem a také se znovu musel bít... Jenže s tím filmem nebyli spokojeni ani diváci, ani on sám, a tak po šestnácti letech vznikl reparát. Naštěstí. Je to totiž víc než důstojné završení celé ságy, které se neutápí v nostalgii, melancholii ani v slzách, ale je sice posmutnělé, ovšem zároveň plné naděje. Čtyři a půl. (10.01.2016)

Senilne jednoduchý, ale príjemne úprimný a skromný malý film o zašlom boxeristovi, ktorý má stále čo povedať nielen tvrdými päsťami. Predohra filmu je trochu rozťahaná a vyvrcholenie naopak narýchlo odbité, no *nostalgia* má holt svoju neoddiskutovateľnú váhu sympatií, ktoré toho veľa vyžehlujú. Slyovi Stallonemu sa podarilo to isté, čo jeho hrdinovi - nezožal veľký comeback, no dôstojne sa obhájil. (02.02.2007)

Tak se mu to přece jenom podařilo! Stejně jako Rockymu, ani Stallonemu moc lidí ze začátku nevěřilo, ale nakonec nám předvedl film, podle kterého by se měla loučit každá filmová legenda. Už z trailerů vyzařovala nostalgie a taková oldschool atmosféra. A přesně tak (a ještě líp) to funguje i ve filmu. Nostalgie na ty lepší Rockyho díly (hlavně 1. a 4. díl) se ztupňovala a ke konci už na mě atmosféra dolehla úplně. Sly si toto své rozloučení s jednou ze svých hlavních postav opravdu vychutnal, do které dal (nebojím se to říct) i kousek svého srdce. A to je velice dobře a tento díl se řadí po boku 1. a 4. dílu k těm jeho nejlepším. (06.01.2007)