Elementární částice

S knihou se to samozřejmě vůbec nedá srovnávat, to je jasné. Postavy nabraly jiných významů, než měly v knize. Hlavní postava Bruno - úchylný prasák, je ve filmu vykreslen tak ze 30% otřesnosti. V knize to je zcela „nechutnej, odpornej, nesympatickej hulvát-misogyn“, pokřivený svou matkou, která na něj v dětství "srala", ale ty jeho osobní zpovědi a průpovídky, kterými častuje všechny ženy, které se ocitnou v jeho zorném poli, z něj vlastně dělají skoro sympatickýho padoucha a jsou nesmírně (slabý slovo) vtipné. Jeho vnitřní monology - to je naprostá paráda. Chápu, že to se do filmu dost dobře narvat nedá a taky se to nepodařilo. Naproti tomu jeho bratr Michael, v knize poměrně klaďas, který trpí tím, že "nic necítí" - je ve filmu zase vykreslen "o mnoho sympatičtěji" - no a tím taky ztrácí na kráse. Ve filmu je mu věnováno poměrně málo prostoru –, ale ta postava je tak složitá, že se asi zfilmovat nedala a bylo snazší se zaměřit na mnohem větší hovado Bruna. A nakonec Annabelle - křehká, krásná bytost, která miluje "nesprávného", vypadá ve filmu pro změnu jako Tyrolačka. Ta mi vůbec nekorespondovala s knižní předlohou. Bizarnost postav, která dělá tuto knihu jedinečnou a úžasnou, se ve filmu skoro vytratila. A to nemluvím o upraveném konci filmu, kde to končí „tak nějak dobře“, kdežto v knize to jde celé rovnou do prdele. Ale... nutno říct, že zfilmovat Michela Houllebecqa je asi práce přetěžká, takže nakonec: kdo nečetl knihu, může být spokojen. Protože i tak je to film ojedinělý. (11.03.2010)

Snímek mě příliš nezaujal, nejspíš proto, že jsem příliš nepostřehla jeho hlavní dějovou linii. Narušená sexualita? Jestli ano, tak nejenom obou bratrů, ale téměř všech zúčastněných. Bylo až nepříjemné sledovat, jak se několik charakterů rozpadá v žalostné a marné touze po vztahu, po zachycení něčeho trvalého, ale přitom toho nejsou schopni. /17. 6. 16./ (17.06.2016)

Dva totálně odlišní (nevlastní) bratři prožívají tak trochu po svém krizi středního věku. Jeden má velmi slušně rozjetou vědeckou kariéru, druhý se pokouší uplatnit jako učitel, ale navzdory svým psychickým problémům se spíš probírá změtí své vlastní sexuality. Nakonec každý hledá odpovědi na to, jak moc figurovala v jejich vývoji volnomyšlenkářská matka. Každý hledá oporu jinde a s jinými typy žen, nicméně potlačit matčin obraz nebude tak úplně snadné. Německé drama má řadu pozitiv, i když trošku zbytečně brázdí po emočně chladných vlnách. Přesto civilní dialogy do naprosté uvěřitelnosti posílá silné herecké obsazení, z kterého vyčnívá německé zjevení Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu, Baader Meinhof Komplex), který byl za Bruna nominován na Evropskou filmovou cenu. Martina Gedeck nebo Franka Potente (s oběma se Bleibtreu herecky dobře zná) nezůstávají nikterak pozadu.. Umně natočená mozaika evropského, nikterak veselého života. A německá kinematografie opět vystrkuje růžky. Momentálně v Evropě zřejmě nemá konkurenci!! (05.02.2010)

Dost dlouho jsem se na film chystala a ne a ne se k němu dostat........vlastně až někdy v sedm ráno, protože jsem od pěti byla vzhůru.I když jsem měla skoro celou první polovinu filmu dost smíšené pocity, až jakoby k názoru, jestli si ze mě tvůrci tak jakoby maličko a nenápadně neutahují. Ale potom mě film zcela pohltil....život dá někdy vážně zabrat a každý se s ním pereme určitým způsobem, tu hůře, tu lépe.....skvělá hudba, takže plný počet hvězd. (20.04.2012)

Veľmi sa mi páči Roehlerova otvorenosť v zobrazovaní nemeckej nátury, kde dokáže rozprávať milostný príbeh o nekonvenčných ľuďoch. Na zahraničných plážach sa vyhýbam nemeckým FKK priaznivcom, ale ako vidíme, aj podobne zameraní ľudia (v tomto prípade fanúšikovia swingers parties) majú rovnako hlboké emočné traumy ako my. Takýto film by na konzervatívnom Slovensku neprešiel. A Bleibtreu je lepší herec ako Schweiger. (25.05.2012)