Elementární částice

Vedec panic, ktorý svoje panictvo zahodí hneď ako na to dostane možnosť, mimo to pomohol ku klonovaniu. Ďalej závislák na sexe, ktorý sa nehanbí obchádzať orgie a jeho partnerka po ochrnutí spácha radšej samovraždu, no tento film teda nebol pre mňa. Poriadna dávka bláznivosti, až na tú úprimnú lásku to nebolo nič, čo by sa mi páčilo. Nemci nezahrali na moju strunu a myslím, že vychvaľovanie tohto diela ako niektorí robia, nie je na mieste, lebo to podľa mňa nie je výnimočné. (11.07.2013)

Německý film mě v poslední době nepřestává znovu a znovu příjemně překvapovat. Nejinak je tomu i v tomto Roehlerovu snímku dvou nevlastních ( naprosto rozdílných povahou ) sourozenců Michaela a Bruna v podání Christiana Ulmena a především VYNIKAJÍCÍHO Moritze Bleibtreua. Snímek se mimo jiné zaměřuje na jejich narušenou sexualitu způsobenou v dětství jejich hippiesáckou matkou. Každý z bratrů se s tím " vypořádává " po svém. Michael dává přednost kariéře ( molekulární biolog ) a rezignuje na jakýkoliv sexuální vztah, Bruno je posedlý erotickými touhami, ale nedaří se mu navázat opravdový vztah. To se změní v momentě, kdy Michael prochází krizí středního věku, dává výpověď v zaměstnání a odjíždí do místa, kde vyrostl a potkává Annabelle ( lásku svého mládí ) a..... Bruno se seznamuje s Christine....Více než zdatně jim sekundují Franka Potente a Martina Gedeck. Oběma bratrům se začíná " blýskat na lepší časy " , ale nic ( ani láska k jedné slečně :o) netrvá věčně.V tomto případě krutě zasahuje " osud ". Přiznávám, bál jsem se, jak se tvůrci vypořádají se závěrem, ale naprosto ZBYTEČNĚ, protože ten je skutečným VRCHOLEM celého snímku. Hodně silných 5*! p.s. silně uvažuji, že sáhnu po knižní předloze od Michela Houllebecqa...... (24.11.2009)

Snímek mě příliš nezaujal, nejspíš proto, že jsem příliš nepostřehla jeho hlavní dějovou linii. Narušená sexualita? Jestli ano, tak nejenom obou bratrů, ale téměř všech zúčastněných. Bylo až nepříjemné sledovat, jak se několik charakterů rozpadá v žalostné a marné touze po vztahu, po zachycení něčeho trvalého, ale přitom toho nejsou schopni. /17. 6. 16./ (17.06.2016)

Syrové, šokující a city drásající drama, jež mne (diváka neznalého předlohy) nutí zaběhnout do knihovny, popřípadě do knihkupectví a shánět Houellebecqův román. Rád bych se totiž do příběhu dvou bratří, introvertního vědce Michaela a (sexuálním) životem frustrovaného Bruna, ponořil znovu. Vyvodit z toho můžeme to, že jsem asi holt zvracený cynik, když mne umělecké zpodobnění malých osobních tragedii, tak fascinuje. Ale to nějak přežiji, svůj léta pěstovaný vkus měnit nebudu :-) 90% (09.04.2013)

Jsem vysloveně háklikvá na jakoukoli zmínku o genetickém kódu, klonování organizmů apod., protože se ve filmech, televizi i novinách zpravidla objevují ve špatném kontextu a naplácá se kolem toho spousta hovadin (s odpuštěním), čímž se mate široká veřejnost. Do konce filmu pak většinou nezaregistruju už nic dalšího než černo před očima a v srdci divoký hněv. Tentokrát se to tak nestalo. Příběh postav, kterým se toho, co si přejí, dostává až příliš pozdě, mě zase rychle vtahnul zpátky. A za to si rozhodně zaslouží plné hodnocení! (01.07.2008)