Pokojný bojovník

Pokud se člověk netrápí minulostí (nehrabe se v problémech a situacích, které měl) a nezatěžuje se budoucností (nikdy nevíte, jaká situace nastane a zda nebude vše jinak), žije v součastnosti a přijme (tedy bere to za takové, jaké to je, bez hodnocení a potřeby změnit) vše, co ho obklopuje,tak najednou zjistí, že je šťastný, nezávisle na vnějších okolnostech. Nejde mu o to mít "pravdu", jde o to, vše v životě dělat PLNĚ a VĚDOMĚ, bez nějakého hodnocení, pak nemůže nikdy být zklamaný a život ŽIJE. Jde jen o to, přijmout život takový jaký je a nebránit se ničemu (opravdu ničemu), co obnáší. Podstatou je, nesoustředit se na cíl, ale ŽÍT, nehodnotit, jen prociťovat, "meditací" je pak každá situace co v životě je. (03.10.2008)

Vše za mě vystihla uživatelka Květula, já jen doplním drobný spoiler: nevýhodou filmu je, že odpověď na palčivou otázku, kterou si kladete už od "skoku" na střechu, se na konci nedozvíte. Vrátka jsou otevřena nekonečně mnoha teoriím a každý z nás může vymyslet vlastní jméno pro Nicka. Nicméně, v hloubce myšlenek filmu je to zcela nepodstatný detail. Protože nejde o to, kdo je "onen muž", ale kdo jsme my a co si z tohoto filmu odneseme. Jen toho mentorování bylo na můj vkus trochu moc a několik myšlenek zavánělo čímsi, co nevoní. (09.08.2012)

Nechci shazovat moudra vyřčená ve filmu, celkem se s nimi ztotožňuji, ale tohle zkrátka ne vždy stačí pro kvalitní film (v tomto případě zpracování knihy o skutečném příběhu gymnasty, který se po nehodě zotavil a zabojoval o to, co miloval). Na americké poměry se však stále jedná o příběh vyprávěný ne zcela standardním způsobem a navíc v něm v roli mentora (téměř ve stylu pana Miyagiho ze snímku The Karate kid) ztvárnil výborný Nick Nolte. Tak proč ne.. 3,5*. :) (08.06.2011)

Uznavám takýchto príbehov sme tu mali už veľa, dokonca tento je miestami naivný, filmovo nie veľmi dokonale spracovaný - avšak je niečim zaujímavý. Životné pravdy, osudy ľudí, mystery, psycho... Tento film má myšlienku, a aj keď nejazdí na hlavnej "koľaji", pretože je akoby réžiou potlačená do zadných radov, plinie. A to je to podstatne - všimnúť si to a zamyslieť sa nad tým, čo chcel autor naznačiť. Vážne neviem či som tento snímok pochopil správne, ale opäť ma dostal film štýlu fylozoficko - psychologickej analýzi duše človeka... 9/10 (12.02.2008)

Toužit je víc, nežli mít, sloužit lidem okolo je více, nežli je převyšovat, cesta je skutečný smysl života, nikoliv cíl, pro který ji podnikáme... Všechno jsou to pravdy a moudrosti, které stojí za zamyšlení a které člověka napdají vždycky, když ho nemoc, úraz nebo kriminál donutí stanout, zastavit se a usebrat. Jenže zde je to všechno sdělováno natolik akademicky, jako z nějaké příručky pro život, že se to chvílemi nechce poslouchat; namísto, aby to člověku bralo dech. Škoda. Nick Nolte jako vymyšlený dědek byl skvělý. (27.12.2012)