Pokojný bojovník

Veľmi príjemná, miestami niekedy však až príliš pokojne plynúca dráma o ľudských pádoch a vzletoch, životných potupách a vrcholoch; športová tematika mala len doplnkový charakter. Nick Nolte ako duchovný kantor mladého športovca bol do svojej role vybratý ukážkovo a aj mladý Scott Mechlowicz má myslím vystavané herecky aj naviac, než na komédie typu 'Eurotrip'. Zaujímavá je však práca (a výber látky) režiséra, Victor Salva sa po už druhýkrát po dvoch-troch horrorových (béčkovo poznačených, no úspešných) filmoch pustí do zaujímavého dramatického snímku, kvalitne rozhodne nie na zlej úrovni a po tomto sa hneď púšťa do ďalšej nádielky napätia. 75%. (07.03.2009)

.....Inspirováno skutečnou událostí.... První uvědomění bojovníka . Že nic neví. Ve filmu je spousta citátů, filosofie, mouder a pravdy. CITÁT : Smrt není smutná, smutná je věc, že spousta lidí ani nežije.Dan Millman ( Scott Mechlowicz ) sportovec a gymnasta na kruzích se po nehodě ocitá v situaci, kdy netuší co dál. Jako jedno z řešení se zdá smrt. Jeho nový trenér Socrates ( Nick Nolte ) je však jiného názoru. Začne učit Dana jak žít. Chce z něho udělat pokojného bojovníka. V tom mu pomáhá Amy Smart jako Joy Malý bojovník. Pěkný snímek o tom, že nic není ztraceno a každý konec má svůj nový začátek. (10.07.2010)

Taky bych chtěl umět žít přítomností a užívat si cestu životem, ale když nemáte velké životní cíle, kterých se tzv.pokojně můžete vzdát, je o trochu těžší užívat si každodenní realitu. Abych plně docenil sílu tohohle filmu, musel bych být o trochu méně prázdnou nádobou...možná trochu smutné, ale já jsem s tím smířený a mám pokoj v duši:) Jinak film je to skvělý, ale na jeho poselství jsem měl pocit, že koukám z okna kolem projíždějícího vlaku ..pohled hezký, ale krátký a brzy zmizí v dáli. (15.06.2012)

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

Podle mého názoru toto není vůbec film o sportu, jak si tu hodně lidí myslí. Tento film je jen prostředkem předání určitého vědomí a informací. Je to dokonalé ztvárnění toho, jak by lidé měli začít přemýšlet a jak by měli žít své životy. Asi jsem nikdy neviděla film, nad kterým je třeba se zamyslet nad vlastním životem více než tady. "Teď a tady" :-)) (21.08.2012)