Pokojný bojovník

Taky bych chtěl umět žít přítomností a užívat si cestu životem, ale když nemáte velké životní cíle, kterých se tzv.pokojně můžete vzdát, je o trochu těžší užívat si každodenní realitu. Abych plně docenil sílu tohohle filmu, musel bych být o trochu méně prázdnou nádobou...možná trochu smutné, ale já jsem s tím smířený a mám pokoj v duši:) Jinak film je to skvělý, ale na jeho poselství jsem měl pocit, že koukám z okna kolem projíždějícího vlaku ..pohled hezký, ale krátký a brzy zmizí v dáli. (15.06.2012)

,,ŘEKNI, ŽE CHCEŠ BÝT NĚKÝM, KDO POUŽÍVÁ TĚLO A MYSL ZPŮSOBEM, KE KTERÝMU VĚTŠINA LIDÍ NEMÁ ODVAHU. A JÁ TĚ BUDU TRÉNOVAT“...... /// Film o síle ducha a filosofii života, ve kterým zní téměř každá věta, jako poučka od neuvěřitelně chytrýho a zkušenýho filozofa. ŽIVOT JE VOLBA. Příběhu už z toho důvodu není moc co vytknout. Pod všechny ty ,,pravdy“ se podepíšu a jistě i všichni, kteří někdy sportovali (nebo aspoň chvilku žili). Ale všechno se mi to zdá takový…. cílený, tlačený na sílu. Jako že: ,,A teď si makej koupit knihu!“ Bylo to fajn, ale myslím, že hlavně ti mladší, by mohli bejt spokojenější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Cesta pokojného bojovníka“, kterou v roce 1980, jako autobiografii napsal Dan Millman, jsem nečetl. 2.) Protože život je záhada! 3.) Myslím si, že mozková disketa se maže o víkendu v hospodě. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (19.02.2013)

Nikdy som nebola na také tie životné múdrosti, posolstvá, poučky ako byť lepším, ako žiť lepší život. Vyhýbam sa aj takým knihám. Pokojného bojovníka som si prečítať chcela, ale vykašlala som sa na to, a pozrela si hneď film. Na začiatku máme namachrovaného majstra sveta a na konci pokojného bojovníka. Rozhodne ale zaujímavý film. (18.10.2014)

Mám ráda příběhy ze sportovního prostředí, ale tento rychle vyšuměl,aniž by měl šanci mě nějak obohatit - chladný jak ocel, se sladkým Scottem Mechlowiczem, který nedisponuje žádným charismatem a Nickem Noltem, jenž se na mentora nehodil, je mi líto. Mám - li se vyjádřit k moudrům, která si celý film uzurpovala, soudím, že bylo přemudrováno, za zamyšlení stála tak dvě tři z nich, ostatní byla sofistikovaná, že by si na nich vylámali zuby i vykladači bible, nevím, možná si scénárista zapomněl vysypat odpadky - kdyby si raději dali práci s náhradníkem závěrečného cvičení na kruzích, dublér byl jasný Asiat, počítám Japonec či Korejec, to mě vždycky namíchne, takové podceňování diváka, za víc jak dvě hvězdy to dnes nebude. Sympatický komentář - El-Barto. (06.07.2011)

Jasně, že to má myšlenku a zásadní poselství. Už od dob Mňágy přeci víme, že i cesta může být cíl. Ale tady to na mě působilo strojeně, samoúčelně, a navíc stejně tak přirozeně, jako kdyby gymnasté ve skutečnosti doopravdy v tělocvičně trénovali za tmy. Zdejší hodnocení se mi proto zdát býti poněkud přehnané, poněvadž přítomnost samotného moudra z filmu přeci automaticky nedělá téměř osmdesátiprocentní flák, nemyslíte? K tomu je potřeba nějaká duše, která tu tedy zatraceně schází... (08.03.2012)