Pokojný bojovník

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

Knihu som teda nečítal, ale autor knižnej predlohy nebol extra nápaditý a tak aj dopadol film. Je to istá zmiešanina Karate Kid a Million Dollar Baby a ešte mnohých ďalších snímkov, kde hrdina je najprv nezodpovedný, potom sa mu niečo prihodí a vráti sa vo veľkom štýle a má skúseného radcu, učiteľa. Nič nové pod slnkom, zmenilo sa len prostredie a šport. Pohodový film, ale so stokrát obohranou myšlienkou. (25.10.2016)

Příběh o znovunalezení toho, co člověk ztratí, když mu přijde, že získal vše. Svým zpracováním a poselstvím, které tento snímek přináší, mi ve spoustě pasážích vyvolal vzpomínky na Srdce v Atlantidě. Očekávala jsem další sportovní drama o sportovci obdařeném a zaslepeném vidinou slávy a úspěchů, které ho postupně připravují o to, co je v životě skutečně důležité. Klasická a věrná linie tohoto žánru. To by byl případ i Pokojného bojovníka, nebýt značné dávky mysteriózna a tajemna, kterým je příběh o nadaném gymnastovi obdařen. Ten mu totiž dodává zcela jiný, jakoby nadpozemský rozměr. K němuž taktéž výrazně napomáhají podnětná filozofická moudra o životě a znovunalezení rovnováhy a sebedůvěry. O celý tento rozměr se stará postava podivného stárnoucího muže, který obsluhuje benzínku. Nick Nolte svou postavu ztvárnil excelentně. Stejně jako Scott Mechlowicz. Nevím, jestli ten kluk skutečně někdy působil jako gymnasta, nebo měl dubléry, ale to, co zde na kruzích a jiném náčiní předvedl, mě uchvátilo, stejně jako ostatní chlapce v úborech:) Již úvod filmu je vizuálně velmi zajímavý a dává lehce tušit, že v podobném duchu se ponese celý film. O původu či skutečné existenci "Socrata" jsem dlouze přemýšlela a stále si říkala, zda-li je skutečný, či co je vlastně zač. Po ujasnění rozlétaných otázek a myšlenek, mi zůstala v hlavě jedna z těch hlavních: "Jak se sakra dostal na tu střechu?":) (10.07.2011)

║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $3,960,414║Tržby Celosvetovo $4,326,927 ║ veľké ale veľké prekvapenie, výborný strhujúci a silný príbeh, smršť prešpikovaných dialógov, zmysluplných výrečných nápadov a myšlienok, niektoré scénky ponúknu úžasnú atmosféru, taktiež nechýbajú nevyhnutné emócie, Nick Nolte ako tajomný mentor je dokonalý /100%/ (22.01.2010)

Nikdy se neděje vůbec nic. Nejsou žádné obyčejné chvíle ... Z počátku mi vadila jen jedna věc - a to souvislost mezi učitelem a žákem Dannym (opravdu mi připadá divný, když po večerech přijdete na benzínku ve tři hodiny ráno, začnete si povídat s divným chlápkem, který Vás za tři dny bude trénovat v atletice .. no nic) I přes tuto nesouvislost patří film k mým oblíbeným tématům a zajímavě zvládnuté zmpomalené prvky mě přesvědčily se přiklonit k vyššímu hodnocení. (23.02.2008)