Sunshine

Přemýšlím, jak mám napsat, co se mi na filmu nelíbilo, resp. proč nedávám plný počet, abych nespoilerovala. Takže tuto část asi zkrátím - při první shlédnutí se mi nelíbila postava a vše kolem ní, která se ve filmu objeví na poslední třetinu. Prý při druhém shlédnutí a pochopení podstaty filmu - že Slunce je náš bůh - do děje zapadne, tak uvidím, protože na Sunshine se určitě někdy podívám znovu. Je to totiž audiovizuální bomba. Záběry Slunce na "vyhlídkové" palubě, sluneční štít Ikara, zejména při výstupu členů posádky do vesmíru, samotný design lodi je nádherný - nejen zvenku, ale i zevnitř, je pěkný, účelový a přitom takový, že se dá uvěřit tomu, že by tam vydržela posádka tu dlouhou dobu aniž by zešílela (třeba i díky zajímavé "holopalubě" a kyslíkové zahradě). Navíc úžasně ozvučené a podbarvené skvělou hudbou, k této stránce filmu nemůžu mít jedinou výhradu, škoda, že jsem si na to nezašla do kina. Navíc některé momenty byly opravdu hodně silné - výstup do vesmíru, vyvražďování a hlavně zárodek rostlinky, ten konec snad příště pochopím líp, zapadne do souvislostí a já budu moct dát Sunshine plný počet. Docela se na to těším. (01.02.2008)

Nevím, kde začít a to se mi nestává často. Sunshine je film velmi zvláštní. V podstatě jde o jinak uchopené klasické sci-fi, které se neskutečně inspiruje (vykrádá?to nechám na Vás) mnoha jinými filmy mezi kterými bych jmenoval 2001, Vetřelce, Horizont událostí, Jádro a dalšími. Inspirace je natolik silná, že větší znalec podobných filmů se může velmi často pousmát nad známými scénami, myšlenkami nebo zápletkami. Danny Boyle své apokalyptické téma uchopil velmi jemně, ale potvrzuje, že ví kdy a kde přitlačit. Audiovizuální skvost, v kterém dominuje vesmírná loď, slunce, světlo a tma. Filozoficky nejde o průlomové dílo, které vytváří nový pohled na svět (lo), ale o film, který má myšlenku, jednoduchou upřímnou a rozvinout v druhé půlce, ale potlačenou obrazem. Herecké výkony nejsou špatné, ale min. v jedno případě castingově nezvládnuté (promiň Michelle Yeoh, ale ty ses moc nepovedla...). Vrcholem je rozhodně Cillian Murphy, který možná není herec co získá 10 oscarů, ale jeho oči si dokážou podmanit nejen ženy, ale i muže. Sunshine je až příliš film věrný svému jménu. Stejně jako sluneční svit někdy svítí a pálí hodně a někdy málo, někdy je pouze nevýrazným pohlazením po kůži, kdy ho člověk považuje za samozřejmost a přímo ho ignoruje a jindy svit pálí a ubližuje víc než by byl schopný oheň. Danny Boyle si vybral jednoduchý film, v kterém není vše na svém místě a rozhodně nepůsobí promyšleně, dokonale a perfektně. Je v něm několik děr na nimiž, doufá autor, nebudete přemýšlet a pouze je přijmete. Nemohu popřít, že min. dvě tři scény ve mě vyvolali opravdu nádherný pocit a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna, ale ve zbytku filmu jde o známou a předem určenou (na vesmírné filmy až stereotypní a klasickou ) zápletku ničím neohromující a neoriginální. Je v něm však něco kouzelného. Určitě to nesedne a nebude to stačit všem. Film je plný vizuálních šperků, které jsou však na hranici vkusu a nevkusu, protože jsou použity tak, aby změnili divákův pocit z toho co se děje na plátně a vždycky se najde někdo kdo by raději takovéhle např. rozmazávání, rychlé střihy nebo velmi rychlé pohyby kamery ve spojení se zastavenými pohledy na hrdiny. Sunshine přináší pestrý zážitek, který kdyby byl více originální v detailech, kterými se příliš podobá ostatním sci-fi, patřil by mezi klenoty. I přesto je jeho patrná nedokonalost jistým vstupem do vyšší společnosti, protože způsobí, že 98 minut budete sledovat děj na plátně, nebudete mít chuť na další popcorn ani coca-colu a nebude cítit potřebu návštěvy toalety. Jít na takový film do kina je polovička jeho kvality, myslete na to a dobře se bavte určitě ve váš film nechá něco ze sebe ,ať v dobrém či špatném. Co je blíž k Bohu než Slunce? (07.04.2007)

Dechberoucí vizuální stránka a fantastický soundtrack činí hned několik scén nezapomenutelnými. Postavy trestuhodně nevyužité, děj nesmyslně výraznou kopií Horizontu události (fakt tam musel být i ten výlet bez skafandru mimo loď?). Horizont je mi sympatičtější jak ve využití postav, tak v přiznané béčkovosti. Sunshine mě chvílemi dost otravovalo onou absurdní nevyvážeností, kdy z „ukecaného vážného scifi“ náhle přepne do Armageddonu (ovšem bez humoru). Nicméně vizuální stránka je vskutku odzbrojující a Cillian Murphy je pan herec, takže se divák nenudí. Ve výsledku je to ale jen vážnější Horizont události, „filmová událost roku“ se opravdu nekoná… (15.03.2007)

Danny Boyle. Autor jednoho či dvou kultovních snímků, to je čistě otázka vkusu. A sluší se neopomenout jeden slušný zombie horůrek "nové vlny". A já od něj neviděl ani fň a nijak zvlášť mi to nevadilo. Po Sunshine mi to už vadí, ale na druhou stranu - lepší než tahle hvězdně obsazená jízda na rozhraní mezi pekelnou výhní a ještě pekelnější absolutní nulou to asi být nemůže. Co mě k tomu ničím neopodstatněnému přesvědčení vede? Především je to fakt, že Danny Boyle dokázal natočit komorní příběh, ze kterého přímo sálá vědomí člověka o jeho malosti tváří v tvář vesmíru a konkrétně u té skupinky vyvolených i neskutečný tlak odpovědnosti za celou civilizaci. Nic míň než geniální výběr hereckých představitelů a jejich výkony pak dokáže udržet kvalitu snímku i za podmínek, které snesou srovnání s druhou polovinou Horizontu Události - tady naštěstí režisér dokázal udržet lajnu a čím víc o tom uvažuju, nenapadá mě lepší způsob jak film dovést k rozuzlení aniž by se to zvrhlo v nesrozumitelný vizuální nátěr jakým byla prakticky celá Kubrickova vesmírná báje. Spojme takové momenty jako vteřinové zaváhání Cilliana Murphyho při odpojování od "mailu", Michelle Yeoh a její děťátko, totální zodpovědnost a oddanost kapitána Hiroyukiho Sanady, Rose Byrne a její individuální humanistku a překvapivě kvalitní výstupy doposud jen teenage-movie floutka Chrise Evanse s gigantickým žhnoucím talířem Ikara, nejjasnějším jasem všech jasů a totálně nářezovým soundtrackem od Johna Murphyho a Underworldu a výsledkem bude jeden opravdu "particularly beautiful day" a pro mě osobně jeden z nejlepších kinozážitků vůbec. Tenhle na žádnou realistickou vědárnu si nehrající a přesto tak působící de facto akčňák mě prostě dostal. 90% (15.07.2007)