The Can
Gympl
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHrají:
Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Martina Procházková, Lenka Haluzová, Zuzana Bydžovská, Max Kušiak, Tomáš Hanák, Jan Kraus (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Pedantický fyzikář (Milan Šteindler), strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), jalový tělocvikář (Martin Zbrožek), ekologický učitel výtvarky (Tomáš Matonoha), mondénní ředitelka školy (Eva Holubová) a další kantoři dle svých představ formují nebohé studenty na poněkud zkostnatělém gymnáziu. A tak málokoho studium opravdu baví a zajímá. Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když tam náhodou zavítají, tak celé hodiny prospí, neboť po nocích malují graffiti. To je to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Nebezpečné výpravy na střechy domů, ilegální pronikání do útrob metra, dramatické lezení na komín… Napětí, riziko dopadení a honičky s policií jsou opravdové, zábavné i kruté. A tak není divu, že se jejich bezradní rodiče (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) věčně stresují a občas se v zájmu dostudování svých nezvedených potomků spojí s profesory. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 228)
Každý, kto navštevoval gymnaziálne štúdium (a teda pokiaľ nie je české školstvo na tom až tak zle), tak vie, že toto zobrazenie úrovne školského systému (do ktorého sa určite jedného dňa naše školstvá dostanú), má so súčasnou realitou spoločné akurát pojmy študent - profesor. Ako paródiu na školské učilištia by som to možno bral, ale to by tupci ako Mádl a Vorel ml. pred kamerou a Vorel st. za kamerou nemohli byť takí drevení a poskytnúť mi aj niečo viac ako len primitívne dialógy bez štipky pointy a humoru. O ten sa stará hlavne učiteľský zbor v podaní staršej generácie. Malou iskierkou bola hudba a graffiťácke scény. 40%. ()
PEKLO, které není zbytečné. Chcete zemřít křečemi od smíchu? Běžte na Gympl. Ptali se mě, jaký byl ? Mimóza-psychóza, odvětila jsem. Ptali se mě, kdo hrál dobře? Řekla jsem, že nikdo. Duo Mádl-Vorel junior, RHS-Rádoby Hustý Sprejeři-vzbuzovali dojem slabomyslných zevlounů, dívky recitovaly jako žáci zvláštní školy na vánoční besídce, dospělým hercům zapomněli říct, že tohle nejsou Naši furianti v Národním. Ptali se mě, jestli to vypovídá o naší generaci, jestli v tom vidím svých osm let na gymplu. Se smíchem jsem odpověděla, že ani ve snu. Vorel natočil ukoptěnou moralitku proti systému, ale totálně selhává už tím, jak své hnízdo zakálel ultratrapnými učitelskými a rodičovskými figurkami, a jak svým teenagerům přes všechnu dobrou vůli nerozumí. Ááá, tady máme zbohatlíka kopající do fíkusu, tady býložravého idealistu, tady neschopnou nafintěnou ředitelku, tady matku samoživitelku, která se samoživí výhradně vodkou, tamhle otce-krutého tyrana, tam milouškého čtyřprocentního tělocvikáře… Džungle před tabulí ve mně vzbudila dojem, že Vorel brány státního gymnázia nikdy nepřekročil, ba, že se byl inspirovat někde v Harlemu. Dýchavičná režie, neústrojný scénář, herecká bída-toť ďábelský vzorec, který slibuje tolik nechtěné zábavy, tolik směšných hlášek, že nebudete vědět, jestli se smíchy popadat za břicho nebo hrůzou za hlavu. Výjimečně nechám hodnotit film bránici: a ta dává 55%:) ()
Dlouho jsem tenhle film přeskakovala. Teď si říkám: "Proč?" Ale pak nad tím jen mávnu rukou: "Možná, že je to tak lepší. Dnes na to byla ta pravá nálada..." Ano, v některých místech se pobavíte, někdy si řeknete: "Přesně tohle jsme dělali. Fuj, goniometrické fce!", někdy vás možná něco rozesmutní... Občas mám takový pocit, že my si od těch "českých" filmů nedáme pokoj. Každý film, který jde do kina, musí zákonitě smrdět "tím naším". Jak by asi u nás dopadl pravý popkornový spektákl? A proč se zrovinka o tomhle rozepisuji právě tady? Jó, cesty Páně jsou nevyzpytatelné... ;) Jo a ještě malý dodatek: nevím proč, ale příjde mi, že se Češi ještě nenaučili natočit polibek. Nevím, čím to, ale příjde mi to tak. To už se raději podívám na ten americký. Jaj. ()
Gympl...takhle rozporuplný film jsem tedy nečekal. Mám rád Tomáše Vorla stejně jako jeho estetiku vzešlou z podhoubí divadla Sklep, předposlední Skřítek mne doslova nadchl, ale Gympl se nějak vymyká zažitému očekávání... Co nabízí? Leitmotiv Vorlových posledních třech filmů (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek), tedy útěk z města a návrat k přírodě, se vytrácí a nahrazuje ho bytostně městská, ba civilizační tématika - fenomén graffiti. Obhajoba tohoto progresivního uměleckého stylu je asi nosným pilířem celého filmu. Reakce na šedou, odcizenou anonymitu města, na život uvnitř betonu a skla, generační vzpoura realizovaná jako už tolikrát v historii s živelnou vervou a s ideály dovolujícími bořit cokoliv. To staré, nezajímavé, nudné, šedivé... Vorel se ale v další významové rovině pokusil reflektovat jakousi krizi rodinných hodnot a rodinného života v současném Česku a projektuje cosi jako sociální sondu mapující schémata uvnitř rodin - rozvedená matka - samoživitelka (vynikající Zuzana Bydžovská), otec arogantní a všehoschopný podnikatel využívající svého vlivu (trochu stereotypní Jan Kraus). dominantní otec psychicky tyranizující svou rodinu (přesný Tomáš Hanák)... Jako jsou narušeny vazby uvnitř rodiny, tak je narušena i integrita světa mladých, kteří si jen stěží mohou tvořit civilizačně funkční hodnotový žebříček... Tomu odpovídá i symbolický obraz školy, v níž takřka není jediný normální pedagog, trefně zkarikované typologie českého učitele/ky není daleko od reality (mladý progresivní pedagog nezapadající do systému, který se marně snaží změnit, češtinář důchodového věku bazírující na klasických prvorepublikových humanitních hodnotách, fyzikář žijící v zajetí svého vidění světa, školník mající problémy s agresivitou...). To vše by doposavad bylo zcela v pořádku a Tomáš Vorel měl zřejmě ještě ve stádiu psaní scénáře zaděláno na strhující a hluboký film. Jenže... s takto nastaveným rastrem si zřejmě nerozumí klasická herecká výbava herců z okruhu divadla Sklep, kteří s oblibou přehrávají a karikují své postavy do absurdních rozměrů (Šteindler, Holubová, Zbrožek, Trojan, Marhoul, jakož i Matonoha...), mladší herci už mě nepřesvědčili téměř vůbec (vyjma obou hlavních hrdinů - Tomáš Vorel ml. i po Skřítkovi znovu přesvědčuje, že je dobrým hercem a hlavně Jiří Mádl mimo svou zažitou škatulku dokazuje, že je hercem výborným - jeho arogantní ,,spratek" byl zahrán dokonale...), některé pasáže a dialogy pozbývají svým ztvárněním na autenticitě a věrohodnosti (mnohé scény ve škole, především nadaný matematický génius dabovaný?! někým jiným, rvačka nahých slečen ve vaně...), film se místy nepodařilo režisérovi udržet v dynamickém tempu a občas hodně nudí (opět především neautentické školní scény...), hodně se ale povedla hudba (Wich i SuperCrooo k téhle scéně i generaci sedí...) a především akční scény z nočních grafitti bojovek. Každopádně osobně si myslím, že Tomáš Vorel starší své velké téma v tomhle filmu nezúročil. Graffiti scéna, stejně jako dnešní mladá generace, si ale takovéto filmy zaslouží... jen houšť! () (méně) (více)
Nemůžu si pomoct mě se Gympl prostě líbil. I když to není zrovna reálné, že by si žáci tykali s učetelema, tak mě to vůbec nevadilo a hodně dobře jsem se u toho bavil. Duo mladých talentovaných herců Jiří Mádl a Tomáš Vorel s přehledem utáhli celý film a když k nim připočteme Krause, Matanohu, Holubovou či Šteindlera, tak vznikne velmi příjemný snímek a necelé dvě hoďky utečou sakra rychle. Za pochvalu na české poměry určitě stojí solidní střih a hudba....... ()
Galerie (22)
Zajímavosti (78)
- Ve scéně, kdy hospodský (Radomil Uhlíř) nese piva na stůl, pokládá 5 piv, nicméně na účetní lístek zapisuje 6 piv. (PAULOO)
- Rozpočet: 23 milionů Kč. (kohout08)
- Když si Michal (Jiří Mádl) sundavá ve škole boty poté, co mu to řekne školník (Tomáš Vorel), projde za ním dívka v narůžovělém triku, ovšem když boty zahazuje, ta samá dívka kolem něj projde zase. (SONY_)
Reklama