Gympl

Gympl...takhle rozporuplný film jsem tedy nečekal. Mám rád Tomáše Vorla stejně jako jeho estetiku vzešlou z podhoubí divadla Sklep, předposlední Skřítek mne doslova nadchl, ale Gympl se nějak vymyká zažitému očekávání... Co nabízí? Leitmotiv Vorlových posledních třech filmů (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek), tedy útěk z města a návrat k přírodě, se vytrácí a nahrazuje ho bytostně městská, ba civilizační tématika - fenomén graffiti. Obhajoba tohoto progresivního uměleckého stylu je asi nosným pilířem celého filmu. Reakce na šedou, odcizenou anonymitu města, na život uvnitř betonu a skla, generační vzpoura realizovaná jako už tolikrát v historii s živelnou vervou a s ideály dovolujícími bořit cokoliv. To staré, nezajímavé, nudné, šedivé... Vorel se ale v další významové rovině pokusil reflektovat jakousi krizi rodinných hodnot a rodinného života v současném Česku a projektuje cosi jako sociální sondu mapující schémata uvnitř rodin - rozvedená matka - samoživitelka (vynikající Zuzana Bydžovská), otec arogantní a všehoschopný podnikatel využívající svého vlivu (trochu stereotypní Jan Kraus). dominantní otec psychicky tyranizující svou rodinu (přesný Tomáš Hanák)... Jako jsou narušeny vazby uvnitř rodiny, tak je narušena i integrita světa mladých, kteří si jen stěží mohou tvořit civilizačně funkční hodnotový žebříček... Tomu odpovídá i symbolický obraz školy, v níž takřka není jediný normální pedagog, trefně zkarikované typologie českého učitele/ky není daleko od reality (mladý progresivní pedagog nezapadající do systému, který se marně snaží změnit, češtinář důchodového věku bazírující na klasických prvorepublikových humanitních hodnotách, fyzikář žijící v zajetí svého vidění světa, školník mající problémy s agresivitou...). To vše by doposavad bylo zcela v pořádku a Tomáš Vorel měl zřejmě ještě ve stádiu psaní scénáře zaděláno na strhující a hluboký film. Jenže... s takto nastaveným rastrem si zřejmě nerozumí klasická herecká výbava herců z okruhu divadla Sklep, kteří s oblibou přehrávají a karikují své postavy do absurdních rozměrů (Šteindler, Holubová, Zbrožek, Trojan, Marhoul, jakož i Matonoha...), mladší herci už mě nepřesvědčili téměř vůbec (vyjma obou hlavních hrdinů - Tomáš Vorel ml. i po Skřítkovi znovu přesvědčuje, že je dobrým hercem a hlavně Jiří Mádl mimo svou zažitou škatulku dokazuje, že je hercem výborným - jeho arogantní ,,spratek" byl zahrán dokonale...), některé pasáže a dialogy pozbývají svým ztvárněním na autenticitě a věrohodnosti (mnohé scény ve škole, především nadaný matematický génius dabovaný?! někým jiným, rvačka nahých slečen ve vaně...), film se místy nepodařilo režisérovi udržet v dynamickém tempu a občas hodně nudí (opět především neautentické školní scény...), hodně se ale povedla hudba (Wich i SuperCrooo k téhle scéně i generaci sedí...) a především akční scény z nočních grafitti bojovek. Každopádně osobně si myslím, že Tomáš Vorel starší své velké téma v tomhle filmu nezúročil. Graffiti scéna, stejně jako dnešní mladá generace, si ale takovéto filmy zaslouží... jen houšť! (18.11.2007) (méně) (více)