Bakaláři - Série 9 (1980) (série)
Režie:
Václav HudečekScénář:
Michal NajbrtObsahy(1)
Manželé Jana a Jiří Brýdlovi (J. Smutná, A. Kohuth) studují dálkově při zaměstnání gymnázium a ve třídě spolu sedí v lavici. Jiřímu se na rozdíl od manželky v učení příliš nedaří a kvůli špatným známkám dostává doma malé kapesné. Při písemce z matematiky žena odmítá manželovi napovídat a dokonce žádá o jeho přesazení do jiné lavice. Uražený manžel najde na lavici vyryté milostné vyznání od jakési Evy a odepíše na něj. Eva mu nechá vzkaz, že ho zve na rande do Čedoku. Zvědavý Jiří se tam vydá... (Česká televize)
(více)Recenze (9)
... tatínek šel žít :DD ... Já se ptám žít Brno? Nestalo se to původně v Brně? Protože tam je možné vše. Hlavně v uměleckých kruzích :D ... No je vidět že to psal život (v Brně? :-) ale někdo to po životě přepsal... no tak nějak... no já nevím. No tak max. na 2 hvězdy tady. ()
Nejvíc omračující je na týhle (celkem dobrý, až na nesmyslnej závěr) bakalářský historce zjištění, že Jitka Smutná byla taky někdy hubená. 60% ()
Uuufff, to byl ale kretén. Ten manžel. Jak příšerně se choval ke své ženě. Nezodpovědný, ukřivděný, líný, ješitný a ještě zahejbá. A co je hrozné: při předehře chrochtá. A co je ještě horší: jeho žena mu po tom chrochtání roztaje v náručí. Ale jinak dobrý, vtip mě pobavil a nápad na tuhle povídku také. ()
Uražená chlapská ješitnost je ve vztahu vždy velký problém. Jeho řešení je v této povídce ale takové nijaké. Ale tatínek přece jen potrestán byl. ()
"Tati, ty máš taky ve škole žákajdu? Ne, já tam mám maminku." Bakalářský příběh o tom, jak mlsnej kocour zatoužil po mladý kočičce a pak byl rád, že je rád a laškovně chrochtal doma na manželku (asi v rámci milostný předehry). Sexy to nebylo, zábavný docela jo. ()
Nevychovne. ()
Bakalářská variace na Marečku, podejte mi pero s nepříliš povedenou zápletkou točící se kolem vzkazu na lavici a ještě méně povedeným zakončením. Nicméně pár vtipných momentů se tu najde - tatínek říkal, že šel žít - tak to šel s karáskem na pivo... ()
"Nevšímejte si toho, prosím vás, jste dospělí lidé." Študácký příběh, částečně připomínající film "Marečku, podejte mi pero", byl natočený v ostravském studiu ČST a vypráví o manželích Brýdlových, kteří společně navštěvují dálkové studium gymnázia, sedí spolu v jedné lavici třídy 4.B, ale ke svému vzdělávání přistupují zcela odlišně. Manželka, kterou si její muž neustále dobírá, že má přesváhu, je snaživou a svědomitou žákyní, pravidelně se připravující na každou hodinu, zvládající pečovat i o jejich dvě děti Kubu a Petru. Zatímco manžel je typický příklad žáka, jehož učení nebaví, svůj volný čas nejraději tráví s Karáskem na pivu a při písemných zkouškách by od své ženy nejraději opisoval, což se jí pochopitelně nelíbí. Takže si na její žádost musí manžel přesednout k jinému spolužákovi, jehož lavici zdobí vyrytý nápis "Miluji tě, Eva", na který se rozhodne odpovědět "Já tě také, Jiří". Další den, pak v lavici najde ukrytý dopis se vzkazem, že by ho dívka ráda poznala, že má přijít zítra ve čtyři hodiny do Čedoku, že bude mít v ruce otevřenou učebnici chemie a on, že má mít květy. Když se tam ale Jiří s květy a "Květy" dostaví, s hrůzou zjistí, že se jednalo pouze o nejapný žert pubertálních gymnazistek a tak se večer navrací, ke své své ženě domů. V inscenaci dále hrají Nataša Kalousová s Janem Vlasákem a Zdeněk Žák, se v ní zmiňuje o filmu "Supi nad Aljaškou", což je dobrodružný western z roku 1973 natočený v koprodukci Německa a Jugoslávie. ()
Taky jsem znal jednu kolegyni, seděli jsme spolu v lavici, která manželovi brala výplatu a dávala mu kapesné. A pak se divila, že se s ní rozvedl. Tatínek se tak trochu rozhodl naštvat maminku za to, jak se k němu chovala, holt dobře jí tak a kdo chce kam..., a odpověděl na milostný vzkaz na lavici. Buď ho nenapadlo, nebo si nechtěl připustit, že to není pro něj. Osobně obdivuji každého, kdo se v pokročilém věku pouští do učení a navíc ještě při práci, já bych na to neměl. ()
Reklama