Zvedá se vítr

Plně souhlasím s komentářem uživatele Legase. Ano, boj za svobodu je hrdinská věc, pokud jste utlačováni a všelijak perzekuováni. Tak to zkrátka bylo. Doba v Irsku těžká. Jinak, film jako takový mě až tak neoslnil, dějová linka má dva směry, ta první je - teď nás šidí, ta druhá- teď jim to spočítáme. Hm. Praktický tam nebyl žádný hlavní hrdina, trochu Cillian a pak takový širokospektrální přelet mezi postavami, které se vyznačovaly buď politickými debatami, nebo ozbrojenou akcí, o které je možno dnes říci, že byla zrodem terorismu. I ten Cillian mi přišel takový zvláštní, jako by si byl vědom tohohle všeho, i když se snažil. Tudíž víc jak tři hvězdy to nebude a rozhodně si tenhle film už znovu nepustím. (05.11.2016)

Irové mají tvrdé palice a když si něco uvezmou, nic je od jejich záměru nemůže odradit. Ani padlí, ani plačící ženy, ani polovičaté dohody. *** Bohužel film, ač zpracovává atraktivní téma irského umíněného boje za nezávislost, je především nudný a ukecaný, čímž ubíjí jakékoli silné scény, ať už se jedná o obrazy bídy a poroby venkova nebo britské nehumánní výslechové metody. Dokonce i Cillian Murphy si vybral slabší hereckou chvilku a úplně mi splynul s davem ostatních irských partyzánů. Lehce zapomenutelný film, ocenitelný pouze jako lekce z historie. (26.01.2008)

Ken Loach ukazuje boj za írsku nezávislosť na príklade sformovania jednej rebelskej bunky IRA, ktorej základ tvorili roky utlačovaní bezzemkovia a robotníci. Brutalita a nadradenosť anglických utlačovateľov a voči nej postavená nekompromisnosť Írov. Zložitosť ideových konceptov oslobodzovania krajiny stavia proti sebe nielen nepriateľov, ale i členov vlastnej rodiny. V mene splnenia rozkazov vzdialeného politického vedenia sa páchajú evidentné krivdy. Nebol by to však Loach aby nepripomenul podstatu každého revolučného hnutia, ktorou je najmä zlepšenie sociálnej situácie ubiedených (neúnosné podmienky prežívania Írov reflektuje napr. Angelin popol od Alana Parkera). Nacionálne, či náboženské záležitosti sú pri revolúciách dôležité, ale masy do revolúcie nevtiahnu. Zaujímavé poukázanie na prvé požiadavky zakladateľov oslobodzovacieho hnutia, fungovanie revolučných sociálnych súdov, boj za vyrovnanie šancí bezzemkov, odmietnutie cirkevných inštitúcií idúce po ruke bohatým vlastníkom (v katolíckom Írsku !) i obavy aby utláčanie jednej farby nenahradilo to isté utláčanie, len premaľované do farieb írskej vlajky. Za komplexnosť pohľadu v dvojhodinovej skratke a presvedčivé herecké i kostýmové stvárnenie si Loach Zlatú palmu zaslúžil. (07.12.2006)

Trošku to idealizuje IRA-many, myslím. A vyhýbá se to ostřejšímu pohledu směrem, který pro Británii představoval největší problém. Britský Parlament si s otázkou Home Rule pro Irsko lámal hlavu dobrých padesát let ne proto, že by ji zásadně odmítal, nýbrž protože irská společnost samotná byla ve věci nepřekonatelně nejednotná a vyhovět prosté většině naráželo na odpor významné menšiny. Však film v závěru ukazuje, že jakmile se přijal jakýsi kompromis, Irové se začali prát mezi sebou. A pokračovalo to po celé 20. století. --- Tahle filmová historie realitu poněkud zjednodušuje, a proto ji nehodnotím příliš vysoko. Rovněž po umělecké stránce jsem nic zvláštního neviděl. (03.09.2015)

Celý čas bojujete za rovnakú vec. Kamarát s kamarátom, brat vedľa brata, a lusknutím prsta zrazu kamarát zradí kamaráta a brat zabije brata. Aj o tomto bol Loachov film, ktorý zrozumiteľne zobrazil významný historický fakt, ale mne osobne zaváňal TV produkciou a aj napriek silným scénam miestami strácal moju pozornosť. V neposlednom rade malým plusom bol Cillian a jeho modré oči. 3,5* (24.03.2017)