Red Road

Vím, že jsem na ni v hodnoceních tvrdá, ale taky vím proč. Od jejího prvního filmu (Vosa), ví, co chce natočit, ví, jaké budou její fascinace tématické, motivické i nástrojové, a hlavně z toho opravdu křičí talent rozené filmařky. Její nesmírná, lačná chuť naštvaně a surově pracovat s ruční kamerou, krutým, až brutálním střihem, sevřeným rámováním a ne-kompozicí, až to chvílemi málem vypadá jako nešikovnost. Je tím až roztomilá, dojemná, jako kousavé kotě, jako její hrdinky, ale pořád je to zatím tak, že ona sama ještě nedospěla, nesmířila se a nevyrovnala, a její jediné téma, s nímž se pasuje od prvního záběru v prvním filmu, zatím pořád beznadějně pohlcuje ji. Je patetická, sama příliš touží po katarzi, než aby ji mohla filmem poskytnout druhým. Zatím je to ještě volání o pomoc. Ale přijde čas, a ona se oprostí, vyzraje a vyzraje nad vším - viděla jsem už, co dokázala dál, takže vím, o čem mluvím. Tady je to ještě pískle, zranitelná cácorka. Ale pere se s tím a získá navrch. Tahle režisérka a vůbec ženská je vážně třída. *~~ (12.10.2016)

Velice působivé drama, které se mi chtě nechtě dostalo pod kůži. A hluboce se stydím za fakt, že mi jméno Andrea Arnold do dnešního dne vůbec nic neříkalo, i když už jsem vlastně od ní už dva předešlé viděl. Když k tomu připočtu, herecky naprosto bezchybnou Kate Dickie, dostalo se mi hodně kvalitní podívané, kterou bych podle obsahu rozhodně nečekal. (10.03.2018)

Pôsobivá dráma ženy, pokúšajúcej sa vysporiadať s dávnou tragédiou tvrdou konfrontáciou s tieňom minulosti. Civilný Dogma štýl, originálny scenár, prirodzení herci. Čriepky dávnej tragédie sa odhaľujú postupne, pričom pred zložením výsledného obrazu nechýbajú viaceré nečakané prekvapenia, konfrontované s vlastnými domnienkami, či odhaleniami diváka. Svet videný z odstupu vs. svet reality naživo. Presvedčivo vyobrazené pošmúrne panelákové predmestie Glasgowa, plné skladiskových priestorov, garáží a vežiakov pre sociálne prípady spolu s otvorenými pohľadmi do vnútra bytovej párty, či na sexuálny styk. Pozn. Ide o prvý z trojice filmov projektu Advance party britskej Sygmy a dánskej Zentropy, v ktorom traja rôzni filmári píšu tri rôzne scenáre, ale každý z nich musí použiť deväť rovnakých postáv. (05.12.2006)

"Pomstou, odplatou nebo hněvem nemohou být křivdy odčiněny. Zlo může být vyloučeno jen dobrem. Pomsta může zplodit jen novou křivdu, nebo prodloužit její trvající nepřátelství. Schovívavost a odpouštění jsou potřeby k nápravě ostatních i sebe samých." Velmý zajímavý pohled na člověka tak vnitřně zraněného, že mě vůbec nenapadlo, až jak sebedestruktivně může Jackie uvažovat. Bezútěšné, trýznivé a bolestné. A ne pro každého stravitelné. (26.03.2015)

Vnútorná bolesť môže niekedy človeka dohnať až k šialeným činom. Red Road je prototypom naturalistickej a civilnej drámy s ešte pozvoľnejším plynutím deja ako bol napr. vo Fish Tank. Možno by sa o nej dalo povedať, že je mierne kontroverzná, hlavne kvôli až do soft porna ladiacim erotickým scénam a i celkovo témou voyerizmu. Aj napriek tomu si však myslím, že je výnimočná, hlavne svojimi štylistickými a technickými prostriedkami dotvárajúcimi príbeh, ktoré dokázali upútať moju pozornosť na sto percent (žiadna nuda) a tiež i koncepciou samotného príbehu. Totiž len veľmi pomaly a až po dlhých minútach v priebehu deja sa tu divák dozvedá o príčinách konfrontácie medzi oboma hlavnými hrdinami - Jackie (operátorka kamerových systémov) a Clydea (práve na slobodu prepustený trestanec). Na začiatku snímku sa tu len prirodzene nadstavia sympatie a antipatie k hrdinom a potom už jednotlivé dieliky tragédie réžia uvoľňuje len po častiach, je tu teda i veľký priestor na fantáziu a hru pre diváka, v ktorej si najskôr skúsi poskladať celú skladačku sám. Niekoho to môže nudiť, pocitový divák a divák zakladajúci si na atmosfére si však snímok vychutná, tá je tu vôbec veľkým pozitívom - depresívne a surové, ako stvorené pre Glasgowské sídlisko. 85/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (08.02.2016)