Den vítězství

Bez hlubších znalostí historických reálií se Den vítězství dost těžko hodnotí. Film je totiž hodnotitelný v několika rovinách. Vezmu-li to popořadě, začnu filmařinou. Film je zbytečně dlouhý, což je částečně vykoupeno někdy zajímavými dlouhými záběry budujícími atmosféru. Kamera nebyla nijak skvělá, ale nerušila. V porovnání s některými hollywoodskými trháky (a je pravda, že o takové srovnání si tento film opravdu říká) je docela slabý, je však třeba říct, že má několikanásobně nižší rozpočet - je ovšem třeba říct i to, že nedostatek vlastních nápadů a kopírování s penězi souvisí méně než velkolepá výprava. Berme to jako takový Tobruk po francouzsku. Divák by si ale měl uvědomit, že válčení a umírání ve velkém tu nebylo cílem - dělalo především kulisu hlavnímu sdělení filmu, jímž bylo vyzdvihnutí role obyvatel francouzských kolonií v Africe, již sehráli v osvobozování své „vlasti“ a vděku, jehož se jim za to dostalo. To je ta lepší a pro našince objevnější část. Placení verbíři dělali dobře svou práci a novopečení vojáci z kolonií často ani nevěděli co a proč si vlastně zvolili za svou budoucnost - hlavně poté, co vyprchalo počáteční nadšení. Že se bílí Francouzi dívali na své arabské kolegy svrchu, to je jasné a kdo se nad tím dnes pozastavuje, měl by se začít vzdělávat, dokud není pozdě. Komu není známa podstata kolonialismu, nechť si jde pustit Krtečka a nezaclání. Kolonialismus též naprosto fatálně ovlivnil Evropu nejen v době svého rozkvětu, neméně fatálně ji ovlivňuje i nyní, dávno po svém zavržení (pro Francii to platí dvojnásob). Až potud by se dalo mluvit o lehkém nadprůměru, co mi ale opravdu na filmu vadilo, dokonce jsem před polovinou vážně uvažoval, že to vypnu, byla jednostrannost, s jakou Bouchareb divákovi servíruje bezvýhradnou oddanost Arabů Francii, jejich dobráckost, upřímnost, laskavost, odvahu atd. Za to se jim ovšem dostává jen opovržení a ústrků. Symptomaticky jediný, kdo je přijímá vřele, jsou lepé Francouzky, vítající je s takříkajíc roztaženými náručemi. Já rozhodně nechci snižovat utrpení, jimiž si afričtí „Francouzi“ prošli, ani nespravedlnosti, kterých určitě nezažili málo. Ale tohle typické multikulturalistické klišé hraničící s vyděračstvím prostě nesnáším. Navíc tam ještě Samy Naceri, jinak podle mého naprosto skvěle padnoucí do své role, vykládá v kostele u krucifixu o „jejich (rozuměj Francouzů) Bohu, který velice trpěl“. Na koho tahle tklivá poznámka mířila? Na evropské nevzdělance, kteří netuší, že mohamedáni Ježíše znají jako jednoho z proroků Boha, jinak zvaného Alláh? Bóže, na tohle já nemám. Po velkém vnitřním zápasu dávám 3 -- ne, 2 a už to nechci nikdy vidět. (09.07.2010)

Asi se s vetsinou uzivatelu shodnu, ze nejlepsi na celem filmu je namet. Arab ve sluzbach francouzske armady byl na tom podobne jako cernoch v americke armade nebo stredoasiat v armade sovetske. Film ma celkove dost pomale tempo a herci hrajici civilni obyvatele hraji do jednoho strasne umele. Na to, ze vojaci prosli temer celou Francii, tak si ve filmu ani moc nezastrileli. Nektere sceny byly taky minimalne zbytecne ( hadka kvuli fotce s vrchnim serzantem, zaver na hrbitove, dojeni mleka... ). Ne, ze by byl film spatny, na dnesni dobu ( kdy uz si ani nepamatuji nejaky kvalitni valecny film-vcetne Ryana ) mozna i lehce nadprumerny, s hodnocenim 66% se da souhlasit. (13.08.2008)

Na tento film jsem byla velmi zvědavá, co nového přinese. Ale že mě natolik překvapí svým obsahem jsem netušila. Kolik knih jsem přečetla o 2.světové válce, ale nikde jsem se nedočetla, že v ní bojovali i arabští muslimové a nota bene, že se s nimi takhle zacházelo. Byla jsem prostě v šoku. Myslela jsem si, že rasismus od dob "Chaloupky strýčka Toma" je již dávno překonán ! Hanba velitelům, kteří nechávají za svou zem různé rasy umírat, ale při hodnocení nebo přídělů potravin (neuvěřitelné !) dělají rozdíly. Film je natočen tak, jak to Rachid Bouchareb zvládl, ale jelikož film byl nominován na Oscara a též na Zlatou palmu, tak se domnívám, že mi nepřisluší kritika, zda se tam střílelo mnoho nebo málo anebo jestli film něco nebo někoho kopíruje. Je natočen na základě pravdivých události a já jsem u toho ani nedýchala. (03.09.2008)

Slabé, strašně slabé, válečný film bez pořádné bitvy, není válečný film. Začátek je velice rychlý a nikdo se moc neobtěžuje s představením hlavních postav, což mi bylo osobně dost jedno, protože jsem si za celý film nedokázal k žádné vybudovat vztah. Když nás děj "vyflusne" před bitvu o vrcholek hory v Itálii, nikdo se znovu moc neobtěžuje uvést diváka do obrazu a alespoň náznaky vysvětlit jaké jsou nepřátelské jednotky, kolik jich je atd., postačí pouze "zítra musíme dobýt ten vrcholek hory". Samotná bitva pak vypadá spíše jako parodie sama na sebe, napočítal jsem dohromady 5 Němců nehledě na levné triky a opakující se záběry, které pravděpodobně měly navodit pocit, že tahle bitva může konkurovat vylodění v Ryanovi. To co se děje následujích cca. 90 minut je spíše romantické drama zařízlé bojem za rovnoprávnost. Herci se sice snaží, ale jsou vám spíše protivní, například Samy Naceri (hlavní představitel filmu Taxi) se pro roli alžírského vojáka bytostně nehodil. Podle komentářů jsem nadšeně čekal na závěrečnou bitvu (přestřelku), ale místo čumění s otevřenou pusou, jsem jen zdvihal oči v sloup. Větší komedii jsem neviděl, tvůrci pravděpodobně do nekonečna sjížděli závěrečnou, geniální bitvu v Ryanovi a upravili si jí k obrazu svému. Nelogické rozestavení vojáků také postrádalo zdravý rozum, protože jen uplný pitomec (zde nejlepší střelec) si stoupne s odstřelovací puškou vedle silnice do dřevěné boudy a čeká, až kolem něj projdou Němci, aby je mohl ze tří metrů "odstřelovat". Tuto poctu Alžířanům, bojujícím za Francii měli projevit spíše kvalitním dokumentem... 30% (27.12.2008)

Inspirace dějovou kostrou Vojína Ryana je značná, od úvodního masakru při ztékání kopce obsazeného Němci až po závěrečnou obranu pily (?) proti přesile, kdy už nám na jednotlivých postavách záleží (včetně epilogu po 60 letech na vojenském hřbitově), přičemž film má poukázat především to, že Arab nerovná se pokaždé terorista. Zcela absurdně ovšem působí postava, kterou hraje Jamel Debbouze. To si nikdo nevšiml, že ten člověk nemá pravou ruku? Proč se sebou tahá pušku, ze které ani při nejlepší vůli nedokáže vystřelit? (09.10.2007)