Keith

Překvapuje mě vysoké hodnocení, po skončení filmu bych to netipnul na víc než 60%. Sice nejde o úplně debilní teenagerský romantický výplach, ale zápletka i charaktery jsou průhledné až to bolí, jediný rozdíl od „Bynes-Duff-Effron“ typu filmů je ten, že už od začátku se pohybujeme v tragičtější a temnější rovině. Máme tu inteligentní upjatou krasavici zakoukanou do místního pozérského playboye a svérázného pološíleného outsidera (samozřejmě taky velmi inteligentního), který ovšem bláznivým chováním maskuje tragické tajemství. Keith je totiž přesně ta umělohmotná postava, kterou by každý z nás měl chtít být, ale nemá na to odvahu. Přes počáteční nevraživost na sebe láska nenechá dlouho čekat, ale pak to bude mít těžké… Oslavné komentáře nad chytrostí této romance dost dobře nechápu, proč vychvalovat něco za to, že to není dementní? Dvě věci jsou však na filmu pěkné, ač někdy až vtíravě – hlavní hrdinka a soundtrack. (04.05.2010)

Tenhle film je potřeba pochopit. Opravdu mu porozumět, především porozumět Keithovi, jelikož on je složitá osobnost a ta propracovaná, že mě fascinuje. Hrozně mě mrzí, že se mu nedostalo větší pozornosti, ale možná díky tomu a tajemnu je ten film právě takovým. Musím ocenit skvělé kamery a pohledy ze shora, skvělý soundtrack a scénář, protože většina filmů je plná dialogů, ale tenhle měl do sebe něco, co jiné třeba ne. (30.11.2013)

Spočiatku sa zdalo, že pôjde o klasický teen film, ale zistíte, že to z ďaleka nie je tak. Tajomnosť Keitha vzbudí u divákov veľkú pozornosť, bravúrne boli v tomto filme vyobrazené pocity a zmeny povahy nielen Keitha, ktorý už nevie ako sa ubrániť pred láskou, ale aj Nathalie. Veľmi kvalitný a pekný film, tá obrovská laska, výdrž, vnútorný boj a to celé podfarbené skvelou hudbou. Tento film má hĺbku, posolstvo a je určite aj na zamyslenie. Podobné filmy: A Walk to Remember, Sweet November. (03.06.2010)

Romantické, trýznivé, depresivní × neujasněné, americké, přehnaně teenagerovské. Nebylo to vůbec špatný, ale něco tomu chybělo. Vyústění filmu je podobné jako v mnoha dalších amerických filmech, např. A Walk to remember. Samotnou postavu Keitha bych ufackovala za to, jak se choval, mladou slečnu Natalii bych profackovala za to, že je tak nesnesitelná americká blondýna. Film měl ovšem i přes to všechno své kouzlo, jen ten konec na autobusovém terminálu. Nějak jsem nepochopila o co jde, nenáviděl jí, nebo se do ní fakt zamiloval? Asi jsem natvrdlá. Romantický film z prostředí amerických vysokoškoláků je vhodný pro většinu diváků. (30.04.2009)

Po dvaceti minutách jsem ještě stále neprohlédl, po devadesáti ale tleskal. Jakmile si Keith lehce podkopne pozici pohodáře, kterého nic nevyvede z míry a který otravuje svým neutuchajícím entuziazmem, tušil jsem, že při troše štěstí se můžu zamilovat. Povedlo se. Nejlidštější film za hodně dlouhou dobu, mistrovská režie Todda Keslera, který se v mých očích stal vlaštovkou budoucnosti, ale pro mě nepochopitelně na něj kariéra úspěšného filmaře nečekala, a v neposlední řadě dokonalý soundtrack jako extrakt mého nejoblíbenějšího hudebního stylu. Nádhera. (07.08.2009)