Bez dcerky neodejdu

Americká matka na útěku z muslimské rodiny svého manžela a z muslimského státu jménem Irán. Ve své době hodně originální záležitost, nejvíc ceněná díky skutečné předloze. Je dobré mít srovnání s realitou. http://www.chasingthefrog.com/reelfaces/notwithoutmydaughter.php (07.07.2017)

Tento film se hodnotí těžko. A to nikoliv z filmového pohledu, ale z politicko-nábožensko-kultůrního. Rozepisovat se zde do podrobností nemá cenu, každý divák po shlédnutí Bez dcerky neodejdu si sám musí udělat názor. Můj je neurčitý, nemohu se naklonit ani na jednu stranu dvou táborů zde znázorněných. Film je jinak zcela průměrný, od takto vyhrocéného námětu bych čekal silnější atmosféru, napětí i strach ve filmové podobě. Co se filmu nemůže však vytknout je výkon Sally Field. PS: Sám jsem se jistou dobu stýkal s araby, jedna moje jamarádka s jedním několik let žila a dobře vím přibližně, jak oni vnímají svět kolem sebe. Jak vnímají postavení ženy. Jak vnímají své náboženství. A jak vnímaji rodinu. (25.06.2007)

Alfred Molina - doktor, který se v podstatě za jeden den stane někým jiným, nebo naopak, doktor, který se dvacet let tvářil, že je někdo jiný...Sally Field - matka, které se díky manželovi život obrátí naruby...občas drsný, velice podobný námětu, což je pozitivní...ale na druhou stranu, proč sem u toho měla hozný tendence usínat, to nevim:) (27.05.2008)

Film příliš nepřispívá k bourání předsudků či strachu z jiných kultur a hodnot, kterým nerozumíme, ale tak to někdy bývá, když stavíme pouze na své konkrétní a špatné zkušenosti. Kdo by se ale rád ocitl v situaci, kdy všechna ochrana, na kterou se doposud spoléhal, zmizela jako mávnutím kouzelného proutku (myšleno i spolehnutí na manžela)??A to Sally Fieldová v roli Betty skvěle prezentuje a těžko jí nefandit. Ostatně je jedno jestli si člověk vezme Iránce-Iránčanku, Němce-Němku nebo Itala-Italku, prostě každý by si měl předem spočítat, zda si je vědom právních důsledků takové situace. Viz nedávné "únosy" dětí z mezinárodních manželství. Hlavní postava příběhu tvrdě doplatila na to, že si plně neuvědomila svoje právní postavení v zemi svého manžela. Alfred Molina nemá dost prostoru a tak je jeho úhel pohledu naznačen jen zkratkovitě a můžeme si ho spíš jen představit než z příběhu pochopit. Silné rodinné vazby, které ho přirozeně táhnou domů a předsudky se kterými bojuje na cestě za americkým snem a také chlapská ješitnost, kdy chce zpátky doma ukázat ostatním ze své rodiny, že si dokáže udělat pořádek ve své domácnosti. Jeho postoj není nepochopitelný, když se na to díváme z pohledu jeho kultury a v případě, že by si vzal ženu zvyklou na danou kulturu, byl by pravděpodobně velkorysý a laskavý manžel, který by na ženu nevztáhl ruku. Tato pro oba manžele bezvýchodná situace dohnala oba k meznímu chování. Příběh se mi velmi líbi a jeho emotivnost je podána vcelku vkusně, méně se mi líbí prezentace Ameriky jako vůči východním kulturám kontrastní oázy svobody. (17.11.2007)

Dobře si vzpomínám, jak mi někdy kolem patnáctého roku maminka zatrhla nápadníka od džihádistů, a místo vysvětlení mi dala přečíst knihu Bez dcerky neodejdu. Trvale mě tím odradila nejen od příliš kontaktních multi-kulti kamarádů, ale i od snění o snědých cizincích s mandlovýma očima. Film lze hodnotit ze dvou úhlů: pokud jej člověk vnímá jako ilustraci knižní předlohy, jde o dobrou práci. Bez její znalosti ale vyvstává jeden zásadní nedostatek, a to je totální plochost charakterů – oproti knize jsou postavy zcela černobílé a jediným náznakem vývoje je to, že zlí jsou chvílemi ještě horší. A to je na příběh podle skutečných událostí dost málo. (24.02.2014)