Bez dcerky neodejdu

Pár minút presviedčania a problém je na svete. Ani dvadsať rokov práce lekára a manželstvo nezmení iránsku náturu, tiež rodina urobí svoje a v bevýchodiskovej situácii je každý telefonát na nezaplatenie. Film má napätie aj spád, príbeh je pomerne silný, len niektoré časti tam nemuseli byť radšej vôbec, ako filmársky priveľmi zjednodušené. Americká vlajka má tentokrát svoje opodstatnenie a nie je len prázdnym symbolom. (03.08.2014)

Muslim zůstane muslimem. Je jedno jestli má doktorát z Harvardu, Oxfordu.. zda je doktor, inženýr. Pokud je pravověrný muslim, musí dodržovat korán. A súry v koránu jsou dané. Jsou od Boha - Alláha a není nic kromě Alláha co by je mohlo změnit. Proto islám zůstal se svým náboženstvím i tím co hlásá hluboko ve středověku. Nemá šanci projít jako křesťanství vývojem a měnit se. A cokoliv je proti islámu je rouhání. Tak například se podle se islámu Země neotáčí... Civilizovaný člověk se nad tím musí pousmát, ale muslim tomu musí věřit. Jak pak mohou fungovat manželství jako je to ve filmu, kdy ona Američanka si brala Íránce? Navíc v té neklidné době? Z její strany byla obrovská hloupost, že do Teheránu se svým manželem odjela. Film perfektně odhaluje způsob s jakým muslimové manipulují z nevěřícími. Nejprve je to vzbuzování lítosti, posléze zdůrazňování islámu a nakonec je to naprosté převzetí nadvlády a dominance. Ve vztahu k ženám to platí dvojnásob. Proto bychom si dnes měli velmi dobře rozhodnout koho, že si to pustíme do naší země, našich měst a vesnic, našich domovů. Film sám je strhující a graduje do opravdu infarktového závěru. Kdo by chtěl vidět něco podobného na téma útěky odněkud, doporučuji vidět Volání svobody 1987, Argo 2012 a Kolonie 2015. Tomuhle filmu já dávám za 4 * * * * ! (07.04.2017)

Přijde mi to celé až moc jednostranně zaměřené. Ze začátku člověk ani nemůže uvěřit, že by se ten hodný pan doktor mohl změnit ve zlého a násilného fanatika. Možná to je ten hlavní problém celého filmu. Ta změna chování pana manžela byla až moc rychlá a nápadná. Jinak klobouk dolů před Sally Field a Sheilou Rosenthal, zahrály to holky výborně (stejně jako Alfred Molina). Celkově musím uznat, že jsem se nenudila a jen dvě hodiny zírala, co se může všechno dít v jiných zemích a kulturách.. (15.11.2012)

Bez dcérky neodídem je film, ktorý vzbudil množstvo vášní a ja si myslím, že úplne zbytočne. Nie je totiž žiadnym umeleckým filmom, ktorý by chcel poukazovať na rozdielnosť našich kultúr a náboženských zvykov, je to totiž triler, ktorý má v pláne byť iba napínavým. K tomu treba, aby bolo celé okolie proti hlavnej hrdinke a aby tak bola na všetko sama. Takto film celkom funguje, myslím, že riešiť ho ako obžalobu inej kultúry je trochu prehnané. Na to si predsa každý súdny človek urobí vlastný názor sám a nepotrebuje k tomu americký mainstream. (19.10.2012)

Téměř všichni ostatní komentátoři tento film vnímají jako smutnou zprávu o střetu kultur či o jednom zpackaném manželství, které je za střet kultur nemístně vydáváno (třeba uznat, že nejedno snědé děvče zažilo podobné útrapy ze švarným bílým jinochem z nějaké evropské země a asi bysme moc nejásali nad, dejme tomu senegalským, filmem, který nás Evropany kvůli tomu zobrazuje jako bezcitné, zdegenerované a rasistické zrůdy). Avšak podle mého to celé vůbec není osobní příběhem, nýbrž docela průhlednou analogií k náhlé proměně americko-íránských vztahů po islámské revoluci. _________________________Stejně jako je Betty spolu s divákem šokována náhlou a nečekanou proměnou Moodyho, byla americká diplomacie vedle z toho, že íránský šáh Pahlaví, kterého na trůn posadila CIA, byl náhle sesazen a nahrazen zuřivě protiamerickým náboženským radikálem Chomejním. Jenže mi právě nepřijde vůbec šťastné, když je proměna státního aparátu zobrazena jako proměna celého lidu, dokonce i toho žijícího v diaspoře. Film nám v podstatě tvrdí, že Íránci jsou apriori zaostalé, primitivní polopice, jež byly jakž takž civilizované pouze ve chvíli, kdy měli hlavy pohodlně zastrčené mezi půlkami Strýčka Sama. Však si také všimněte, že míra lidskosti filmových Íránců bez výjimky koreluje s úrovní jejich angličtiny. _________________________ Takové zvrácené poselství zamrzí o to víc, že jej tvůrci do filmu možná zanesli omylem. Jasně že filmový obraz Íránu je přepálený a najdeme tam několik do oči bijících nesrovnalostí (opakované záběry špatně prováděné muslimské modlitby, ši'íté mluví o záznamech Prorokovy tradice jako o "hádísech" a nikoli "achbárech", je také krajně nepravděpodobné, že by taková fundamentalistická rodina, jako je - alespoň ve filmu - ta Moodyho, měla v domě obrazy a slavila Vánoce), ale v porovnání s většinou hollywoodské produkce o zemích Blízkého východu je míra manipulace až překvapivě malá. To třeba oscarový Půlnoční expres zkresluje reálie Turecka daleko více, než se to Bez dcerky neodejdu "daří" v případě Íránu. Autoři se dokonce i trochu snažili přiblížit se perské architektuře, ač bylo natáčení realizováno v Izraeli a průměrný americký divák má jistě celý orient v jednom pytli a rozdíly mezi kulturou jednotlivých zemí nerozpozná. (26.03.2011)