Bez dcerky neodejdu

Kdysi dávno jsem tenhle film viděl v televizi a moc jsem se těšil, až se na něj podívám znovu, protože mi utkvěl v hlavě. Molina je tu hodně super a toho týpka jsem mu hodně věřil.. ;) Je to sice poněkud tvrdý pohled, možná až odpudivý, ale atmosféru to dělá pořádně hustou. Když se u toho přivřou oči, tak je to velmi napínavá podívaná, kterou jsem si vážně užil, sic je velmi průměrně natočena - jde tu hlavně o ten příběh samozřejmě.... (20.08.2008)

Popis kulturního šoku, umocněný navíc nedávnou revolucí. Nejsem schopen zjistit, jak přehnaný je popis událostí, ale řekl bych, že Mahmoodyová to takhle viděla (a zažila). Ostatně, ta doba, kdy se Irán přetahoval s Irákem, s billbobardů shlížel po (big) brotherovsku Chomejní a po ulicích pobíhali náboženské hlídky (pobíhají pořád, dnes už sem tam neoficiálně i po belgických městech), byla asi docela ostrá. Zájemci mohou zalistovat třeba vzpomínkami Marjane Satrapiové Persepolis nebo knihou Chomejní, Sade a já od Abnus Šalmaniové. Poučné čtení přeju. (16.02.2017)

Film se téměř stoprocentně drží knihy, což bych ráda ocenila. Je to skvělé, napínavé a bolestné svědectví o tom, co se stát může - a taky se bohužel děje. Na druhé straně je to svým způsobem protináboženská záležitost a s tím rozhodně nemohu souhlasit, protože každá mince má dvě strany. Stejně jako každý muslim není terorista, tak každý muslim nebije svoji ženu a to, že postavení žen v muslimské společnosti je diametrálně odlišné než v Evropě, neznamená, že je absolutně špatné. Proto je třeba si při sledování tohoto snímku stále připomínat, že jde o čistě subjektivní záležitost. (03.06.2007)

Hlavní předností filmu je silný, emocionálně vypjatý příběh, který má svým námětem šanci strhnout zejména ženské publikum - a pochopitelně mně, nenapravitelného citlivku. Nařčení z citové manipulace tentokrát není na místě, protože scénář věrně odráží knižní předlohu a ta zase kulturní propast mezi západní modernitou a prostředím utvářeným islámským právem - šaríou a místními tradicemi. V onom světě patří děti po rozchodu rodičů automaticky otci...Popsaný příběh vůbec není vyjímečný, naopak odráží zkušenost řady žen, které se provdaly do oblastí ovládaných konzervativní islámskou ideologií. Filmové zpracování i herecké výkony jsou standartní, tedy nevybočující z průměru. Celkový dojem 70 %. (18.05.2007)

Nemám ráda podporování nenávisti, ale mám ráda, když člověk nekorektně řekne pravdu, když se mu něco nelíbí, nezdá a není v souladu se svobodou člověka. A o to se snímek přesně snaží. Manžela, který má byť dobré úmysly se svou manželkou a miluje ji, zpracuje nátlakem po návratu do rodné země jeho vlastní rodina, která (ať se jedná o muslimy nebo o kohokoliv jiného, kdo se projevuje fundamentálně) díky předsudkům a tomu, co nařizuje někdo nebo něco nedokáží dát druhému člověku svobodu a respektovat jeho rozhodnutí. Problém islámu je i ten, že islám není náboženstvím, ale ideologií. Nemám nic proti tomu, když je někdo ortodoxní, ale směrem dovnitř a né ven. (16.05.2011)