Čas

"Nechci být hezčí. Chci vypadat jinak." Když zamilovaná Se-hi ve své pomatené hlavince dospěla k názoru, že její partner Či-u se po dvou letech společného soužití již nechce dívat na její obličej, tak jsem tomu celkem nerozuměl. Když si však vyměnila tvář a začala žárlit sama na sebe, tak jsem se začal bavit. Několikrát mne přitom nechtěně rozesmály asijsky neadekvátní reakce zúčastněných, ale příběh samotný, ač není příliš k popukání, tak rozhodně má něco do sebe. (21.01.2016)

Překvapivě jemný snímek, reflektující sílu lásky a posedlosti. Tradiční Kim Ki-dukova mystika se hlásí o slovo poměrně pozdě, avšak o to naléhavěji. Vyrámcování je velmi povedené a filmu vlastně dodává i zajímavý otevřený konec. Většina snímku, rezignující na velkou část Kimových charakteristických ingerediencí, zčásti stavějící dokonce na síle a humoru klasicky vypointovaného dialogu, je jistě chvalitebným pokusem, osobně se mi ale více líbil krásný poeticko-tragický konec. (13.10.2006)

Ve třináctém filmu Kim Ki-duka zaujme velká míra dialogů a mluveného slova, kterými do té doby režisér maximálně šetřil. Navíc film překvapuje, pro režiséra netypickým, civilním stylem. Tenhle velkoměstský příběh o dvojici mladých milenců vlastně jen trochu jinak vyjadřuje podobnou myšlenku jako režisérův dřívější snímek Jaro, léto... Ukazuje totiž marnost lidského snažení vzdorovat pomalu, ale jistě plynoucímu rytmu života. (20.10.2006)

Nevedel som, že plastické operácie sú v Kórei národným športom. Z môjho hľadiska úplne nezmyselným, pretože rozoznám maximálne ženu od muža, aj to iba keď sa sústredím. Na viac nemám, a preto film, v ktorom zmena tváre hrá významnú úlohu, je pre mňa a priori nepochopiteľný. Sú mi cudzie nielen problémy týchto ľudí, ale aj miera hystérie zapájanej do ich vysvetľovania a riešenia. Keby nebolo toľko obdivných komentárov, pokladal by som film za výhradne určený pre domáce publikum. Napriek tomu môžem konštatovať, že som sa nenudil a neobsadená socha na konci filmu ma v kontexte predchádzajúceho nadchla. (16.10.2009)

Kim Ki-duk zvýraznit city umí, příčemž ani v tomto filmu se neplete. I když narozdíl od jiných filmů se v tomhle dost mluví a tak to nevypadá na to, že by to on vůbec točil i když časem je to hodně znát. Příběh totiž ze začátku vypadá absurdně, ale časem se rozvine v opravdu propletenou a zamotanou machinerii u které je problém zjistit, jak na tom hlavní postava a hlavně divák vůbec je. Neměl jsem proti konci vůbec nic, ale trošičku mě štvala ta nedotaženost, se kterou si režisér většinou umí pohrát. Zde se mu to příliš nepovedlo, ta myšlenka ve filmu je sice dost zajímavá a má jasný cíl, ale k tomu jasnému cíly se dostává hrozně složitou cestou propletenou dějem až jsem se do toho neskutečně zamotal, nakonec z toho vznikne smutně nostalgická vzpomínka na minulost a já jsem opět, i když trošičku méně u režisérova filmu spokojen, protože filmy má určitě lepší. (08.05.2009)