Čas

Rozumím, chápu, beru to. Ale ne touhle na hlavu postavenou formou. Na můj vkus je to příliš vykonstruované, bezhlavě útočící na divákův úžas a uznání, přitom uvnitř umělé, neupřímné... Na to, že film klade spoustu otázek, neposkytuje odpovědi, nezanechává žádný odkaz, nedá vám nic, jen ten divný přemýšlivý pocit, že jste zrovna viděli něco "hlubokého"... Přitom charakter dvou hlavních postav je omezen na jednu vlastnost u každé z nich a samotný scénář tento nedostatek jen zviditelňuje. Hodnota tohoto snímku se tak stává nejen pochybnou, ale především i nudnou parafrází na určitou situaci ve společnosti, kde pohnuté myšlení směrem k debilitě funguje jako etický problém. (20.11.2007)

Kim Ki-duk pre tento krát oveľa lepší scénarista, ako režisér. Konzervatívne natočená chladná (občas hysterická, občas poetická) konverzačka, ktorej ústrednou témou je láska a stopy času na nej. A to nie len fyzické. Chvíľmi sa mi zívalo, ale výsledný dojem značne vylepšil záver, ktorý nech už bol myslene akokoľvek, tak film posunul o úroveň vyššie. 75% (28.06.2007)

U Ostrova a 3-iron jsem byl šokován a nadšen, u Samaritánky jsem byl zklamán a u Času je to někde mezi. Začínám mít pocit, že ty nejlepší Kim Ki-dukovi filmy jsem viděl jako první a pak už to jde jen kvalitou dolů. Snad se mýlím...Anebo jsem třeba u Času dostatečně nehloubal nad hlavní myšlenkou a posláním filmu. (21.12.2011)

Čo všetko dokážeme obetovať pre to, aby sme si udržali večnú nádej, nesmrteľnú lásku a zmena vonkajšieho ,,ja" sa stáva nevyhnutným predmetom na dosiahnutie tohto absurdného cieľa? Film o strachu, o strachu zo straty milovanej bytosti, o strachu zo zovšednenia ženskej krásy a strachu zo samoty. Hlboké polemizovanie o ľudskej psychike skrz úchvatné symboly (stretnutie dvoch tvárí jednej bytosti) či metafory. Zatiaľ najlepší Ki-duk Kim, ktorého svojskosť zobrazovania ľudskej trýzne, mi sprostredkovala nezabudnuteľný zážitok. (16.04.2010)

Kim Ki-duk jde do hloubky, rozdrásává nitro a nechává ho tak. Klidně ať si divák vykrvácí. // Čas, to je překvapující, šokující, zničující a sebedestruktivní film o zhoubné lásce a až patologickém strachu ze stereotypu, a současně jakýmsi varováním před vším, co nám modernizovaná společnost nabízí. // Sám před sebou člověk nikdy neuteče. Stejně jako nikdy nedovede zastavit čas, a ani ho vrátit... // Prostě nezapomenutelný a velmi silný film, který mi vyrazil dech. (11.11.2007)