Zrcadla

Průměrný horor, ve kterém se Kiefer Sutherland musí postavit zlu skrytému za zrcadly. Absolutně nenápaditý scénář a příliš dlouhá stopáž jsou pro film velmi zásadní problém a i když se režisér Alexandre Aja snaží a servíruje před diváka pár hodně dobře natočených a někdy i poměrně dost drsných scén, do nadprůměru film nedotlačil. (04.10.2008)

Na Mirrors jsem se podívala krátce po podobně laděném The Midnight Meat Train a co do příběhu i zpracování se mi TMMT rozhodně líbil víc. Alexandre opět dokazuje, že s krví to umí a jeho režie vyzvedává Mirrors z céčkových vod ( koupelnová scéna patří k vrcholům žánru), scénař je ale řidší než cedník, podává jen věci stokrát viděné jinde a vrství jedno klišé na druhé. Alespoň je tu Kiefer Sutherland, který si se svým cholerikem poradil velice dobře a jen díky němu jsem Mirrors vůbec dokoukala. Jinak konečná bitva s démonem trochu připomíná závěrečný souboj s vílou Zubničkou z Darkness Falls a spíš rozesměje než vystraší. Ve srovnání s Hills have eyes Mirrors dost upadají, i tak ale jako většina napjatě čekám, jestli se Alexanderovi konečně dostane pod ruku lepší scénař, protože krev k pořádnému filmu přece jen nestačí. (10.10.2008)

Malá inovace v podobě náhrady tmavovlasých asijských holčiček za zrcadla nestačí, aby film nabídnul něco jinýho, než co už tu bylo asi tak jednostopadesátkrát. Krvavý Aja se sice v pozici režiséra snaží, ale v pozici scénáristy jen recykluje profláklé asijské hororové serepetičky (koneckounců je to remake). Škoda, protože představa, že ten v zrcadle začne dělat něco jinýho než já, byla v dětství mojí noční můrou. (27.02.2011)

O Zrkadlách som si prečítal zopár recenzií a hoci neboli žiadna sláva, na (ďalší) remake francúzskeho dravca Alexandre Ajau (Hory majú oči) som sa tešil. Dotyčné recenzie som úspešne ignoroval. To som ale nemal robiť. Prvá polovica ma bavila. Sústredený Kiefer Sutherland (užívajúci si vďaka seriálu 24 comeback), parádna výprava obrovského vyhoreného obchodného centra, nekompromisné gore (hrdlo, čeľusť) a pôsobivá atmosféra zraniteľného nočného strážnika s baterkou v temných nociach čeliaceho mysterióznym silám, ktoré od neho niečo chcú a on nevie čo. Už v prvej polovici ma nebavilo viacero vecí, ale inak fajn. Bohužiaľ, druhá polovica sa zmenila v chaotické niečo. Bezradne pobehujúci Kiefer prestáva stíhať, budova je čudne zaplavená vodou, logika si berie dovolenku (už sa nevráti) a solídne rozbehnutý horor sa mení v smršť zmätených a otravných akčných scén, kedy niekto niekam stále uteká a nejako s tým súvisia prekliate zrkadlá, stále niečo vybuchuje (alebo aspoň horí, či krváca) a univerzum je strašne ťažko pochopiteľné (vôbec som sa v pravidlách toho, čo duchovia môžu a čo nie, nevyznal). Škoda no. Ale úplná mizéria to určite nie je. Kórejský originál z r. 2003 mi pripadal ešte slabší. (15.01.2010)

Módní vlna remaků asijských duchařin (možná že už doznívající) sebou konečně donesla i kousek, za který není nutno ihned Hollywood posílat do horoucích pekel. A co na tom, že Alexandre je vlastně pořád Francouz, který točí s fazonou sobě vlastní. U výjevů z říše zrcadel totiž tuhne krev a i bez nich mu stačí parádní kamera, mistrovský zvuk a skvěle hrající Kiefer, k tomu, aby ten, kdo znechuceně plive do tváří všem zámořským skautíkům, mluvil o Alexandrovi se vším respektem. A ano, až mu scénárista, se kterým jednou bude točit, vychytá i ty poslední mouchy (v tomto případě výpadek tempa ve třetí čtvrtině), zapíše se Alexandre do análů tak jasně, až jej budou ještě příští generace s radostí citovat. Takhle slušné čtyři zásahy do naleštěného zrcadla. PS: Pointa je nehorázně vtipná. :) (19.10.2008)