Fate/stay night

Akčních anime není nikdy dost, ale jen málokterý titul opravdu stojí za to. Fate/Stay Night rozhodně patří do této kategorie. Japonci si opět propůjčili pár historických postav (včetně samotného Gilgameše) a nechali je bojovat jako služebníky sedmi mágů. Cílem je niž víc než samotný Svatý Grál. O luxusní souboje se opírá nádherná, scénická hudba, mezitím dojde i na pár zvratů (zvláště ke konci) a fakt, že se celý seriál prakticky točí jen kolem Saber a Shiróa už lze jen odpustit. P.S. Nejlepší byla Saber a můj oblíbený Berserker!!! Muhehe, vyléči si rány a zab je! Lepší 8/10 (22.11.2007)

Nádherný příběh, který si vypujčuje postavičky snad z každé možné mytologie...každých deset let totiž probíhá válka o Svatý Grál, ve které se utká 7 služebníků (servants)..na konci samozřejmě smí zůstat jenom jeden (to dá taky rozum, že jo). Kdybych tu měl rozebírat všechny aspekty příběhu, tak bychom tu byly až nevim do kolikati (bo nevim, kdo si to kdy bude číst, though), jelikož je příběh celkem složitý a propletený...navíc se vše odehrává za doprovodu (dalo by se říct až) esenciální hudby a chorálů, které dovedou člověka naladit na tu správnou náladu, animace je taktéž velice výborná, takže rozhodně DOPORUČUJU...ten, kdo to myslí s anime vážně by tohle dílko rozhodně neměl minout. (07.10.2006)

Japonština je nejen na poslech velmi krásný jazyk, o tom žádná, ovšem při málokterém anime jsem si tak užil hlasové obsazení jako právě ve Fate/Stay Night. Že začínám tento koment vyzdvihnutím poněkud nezvyklého opěvování seijú? Vskutku, jenže když hlavního hrdinu dabuje Noriaki Sugijama (ano, on opravdu dabuje kladného hrdinu!), Saber je vynikajícně namluvena paní Ajako Kawasumi a její jméno je hlavním hrdinou vyslovováno tak… fantasticky (prostě dokud neuslyšíte na vlastní uši ono kouzelné "seibá, seibá", nepochopíte mě), nedá mi to a musím tento koment začít právě tímto trochu nezvyklým pozitivem. Jak už bylo řečeno v mnoha komentářích (a vlastně i nemálo naznačeno mnou), hlavním tahounem seriálu je postava Saber. Tempo seriálu je poněkud pomalé, rozvláčné a nikam se nespěchá, ovšem právě postava Saber, která umí svým svérázným, vznešeným jednáním – nutno však dodat, že nikoli trapným – ozvláštnit a přidat náboj nejen momentům akčním, ale i scénám konverzačním, dokáže diváka navnadit na sledování dalších dílů. O hlavním hrdinovi sice nemůžu tak úplně říct, že by byl nudný a sral mě, ovšem nebýt právě hlasu Noriaki Sugijamy, nebyl by pro mě dvakrát zajímavý a jen stěží bych mu přál získat Svatý Grál. Podobně jsou na tom souboje; nebýt hudebně podkresleny tradičně pěknou hudbou Kendžiho Kawaie, sáhnu po nejbližším hrnku s čajem či kávou a také po nějakém dobrém sucharu na zakousnutí, abych si bojové sekvence mohl vychutnat. Doslova. Fate/stay night mi připomíná takový pěkně vysoký domeček z karet; pokud bych z něj odebral jednu kartu, spadl by. V tomto případě by se z něj mohla stát docela pěkná nuda, která by asi jen těžko mou pozornost kdy získala. Jako mnozí jiní váhám mezi třemi a čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro lepší 3*. (19.03.2013)

Když člověk slyší o něčem vychvalovaném, skutečně by neměl nic očekávat. Výsledek pak většinou nestojí za to, za co by stát měl. Stejná věc se mi, i když v menší míře, stala i u Fate/Stay Night. Asi těžko bych mohl vypíchnout nějaký konkrétní zápor, snad jen hlavního hrdinu a jeho iritující šlechetnost a pacifistické kecy. Avšak to, co mi brání dát plný počet, je první třetina seriálu. U těch zhruba prvních 8 dílů jsem se poměrně dost nudil a do dalšího sledování se musel dost nutit, tenhle těžko stravitelný začátek se podle mě dal zmenšit na polovinu a ničemu by to neuškodilo. Jednou z věcí, která mi také vadila je soustředění jen na určité postavy. Samozřejmě je normální, že se většina seriálu točí kolem hlavního hrdiny. Ovšem zde máme celkem sedm pánů. Vpodstatě celý seriál se točí kolem dvou, vyjímečně tří z nich. Účinkování ostatních pánů by se dalo popsat zhruba takhle: „přijdu, udělám bububu a zemřu“, což mě dost mrzelo, protože jak u mě bývá zvykem, jak je na obrazovce moc hlavního hrdiny, získávají oproti němu tyhle vedlejší postavy čím dál víc sympatií. To samé by se dalo říct i o služebnících, i když ne v takové míře. Ale abych jen nekritizoval, moc se mi líbili služebníci, vybrání historických hrdinů považuju za dobrý nápad, jejich pestrost a vzájemnou nepodobnost se mi moc líbila. Fantasy mám rád, a to téměř v jakékoliv podobě. Takže motiv s bitvou sedmi mágů se mi zamlouval, i když zrovna bez Svatého Grálu bych se klidně obešel, mám pocit že ho teď cpou do všeho možného (nejspíš důsledek Da Vinci Code). Celkově vzato jde o kvalitní fantasy anime, které mi však přijde trochu přeceňovan, k dokonalosti mu přecijenom něco chybí. Navíc nechápu co máte všichni na Saber…Rider se mi líbila víc. (28.08.2007)

Hitman_47 seriál popsal dostatečně, tak doplním jen své pocity, jež mám po skončení seriálu. Od zhlédnutí anime Love Hina jsem alergický na určité typy charakterů, které se bohužel v anime objevuji dost často. F/SN není výjimkou. Až do 11. dílu mě neuvěřitelně iritovala hlavní postava Emiyi Shiróa a já měl chuť ten seriál odložit, neb mě při něm držela jen postava Služebníka Saber. Naštěstí 11.díl znamená zásadní změnu a seriál dostává razanci. Škoda, přeškoda, že tomu nebylo tak už od začátku. Vynikající hudbu má na svědomí Kenji Kawai. Silných 80 %. (25.10.2006)