Taxidermia

Tři krátké příběhy tří generací aneb 90 minut, které si se mnou pohrály jako vítr s prachovým peřím. Spoustu filmových výjevů si budu pamatovat pravděpodobně do konce života, protože jsou podány zcela živočišně, umocněny navíc kamerou, která smete ze stolu drtivou většinu toho, co jste kdy ze světa kamerové ekvilibristiky viděli, a zabalené do hudebního hávu, který může směle konkurovat ústřední mrazivé melodii z Mechanického pomeranče. První dva příběhy možná lehce záváněly samoúčelností, pak však přišla část třetí, jenž je do poslední vteřiny nabitá hutnou atmosférou, na které by si vylámala zuby i cirkulárka. Z kinosálu jsem vyšel ještě dobře, cestou na zastávku mhd a pak v buse ale na mě padla těžká deka, polévalo mě horko a na zádech jsem cítil studené kapky potu. Ještě nikdy na mě takhle film nezapůsobil. Pojem taxidermista je tu dotažen k opravdovému obrazu svému. A ačkoliv byla pro mě Taxidermia obrovským zážitkem, nechci už tento snímek nikdy vidět. (18.04.2007)

Tohle se těžko hodnotí, protože to opravdu může být kdekoli mezi odpadem a plným počtem. Je to další kousek plný zvrácenosti, živočišnosti a všech možných prasáren. Mrkněte do galerie, která vám malinko napoví, ale není to ani zdaleka všecko. Dávám 4*, protože to přece jen něco do sebe mělo, když jsem to dokoukal, ale ...... určitě už si to nikdy nepustím, nedej bože to někomu doporučovat, takže dát plný počet, styděl bych se. (21.10.2012)

Jedna polovina mé mysli by bez okolků dala plné hodnocení, protože nic takového nikdy neviděla. Druhá polovina by byla bez váhání pro odpad!, protože nic podobného už vidět nechce. Proto jsem se rozhodl pro kompromis, a Taxidermii dávám za tři. Koukal jsem jako u vytržení a nebyl jsem schopen rozeznat, co je skutečnost, a co je jen "naoko". Viděli jste někdy ve filmu skutečnou soulož, onanii, lidské vnitřnosti, nekontrolované zvracení? Já až teď... Největší problém je ale v tom, že jsem marně přemýšlel nad nějakou myšlenkou, či příčinou toho všeho. Žeby determinace rodiči? Nebo zkaženost komunismu? Nebo jen otázka lidské existence a bytí? jsem na vážkách...HUDBA: Amon Tobin - líbila se mi, jakoby se do filmu nehodila a byla dost alternativní a odvážná, tak to má být. (07.01.2008)

To je hnus velebnosti. Du blejt! Asi nějak podobně by se dal okomentovat tento film, který je nechutný, odporný, úchylný, trapný a daly by se použít i další podobná přídavná jména. Absolutně nechápu jak tomu může někdo dát 4 nebo dokonce 5 hvězd. Vždyť je to úplně pitomý film o třech dějstvích, který vypráví o jedné totálně ujeté rodině. Není na tom vůbec nic zajímavého, je to akorát hnus, který vás maximálně znechutí. A jděte se bodnout s nějakou originalitou. Děj byl nudný, kdyby to aspoň bylo o něčem, ale to néé. Opravdu nevím, koho může bavit, dívat se půl hodiny na úchylného masturbátora, poté další půl hodiny na mistrovství světa v blití a nakonec na superšpekouna a jeho syna a jejich supersmrt. Ještě by bylo vhodné zdůraznit, že tohle není žádný horor, kvůli tomu jsem se taky k tomuto fujtajbl filmu dostal. Tenhle film je s hvězdičkou, ale pro mě to je jednoznačný odpad! 10% (15.06.2010)

Taxidermia posouvá hranice sofistikované dekadence a neředěné amorálnosti tak daleko, jak to jen jde. „Epický“ maďarský film o třech generacích jedné rodiny, během něhož se dočkají dehonestujícího zesměšnění sex, jídlo a smrt, přináší mimo spousty originálních nápadů v mnoha ohledech velmi neotřelou koncepci organizace časových rovin. Zejména však metody překračování omezujících představ o vkusnosti jsou fascinující: od klování zobákem do penisu a znásilňování prasečích ostatků přes nechutné žraní a nekonečné zvracení až k lidským embryím v klíčenkách. Jeho uvědomělost a ďábelská propracovanost navíc znemožňuje jej i přes okázalou absenci morálky nařknout z jakékoli lacinosti. Už kvůli formální dokonalosti, s níž inscenuje sérii odporností, překonává čas (od vizuální metafory s neckami v dlouhém krouživém záběru ke zdánlivě prostým jízdám napříč továrnou) a vytváří svět, ve kterém byste NIKDY nechtěli žít a žádného jeho hrdinu znát, ale který je takovým způsobem naplněný nápady, že by to vystačilo na několik dalších filmů. Pokud v sobě máte jen trochu dekadentního myšlení, budete se smát až k slzám. A pokud budete prostě jen zvracet, nebuďte smutní. Postavy na plátně vám budou ochotně asistovat. Dokonce dobrovolně. Sportu zdar. (18.01.2007)