Zajatci mlhy

A.A. se snaží po svém vyrovnat s temnými místy sovětskoválečné minulosti (ano, bolševický SSSR nikdy nepodepsal tzv. Ženevskou konvenci - více si každý dohledej dál / jako základní zdroj informací třeba viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlo%C4%8Diny_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky - a proto docházelo během válečného dění (bohužel však NEJEN během něj!) k nelidskostem a zvěrstvům, s nimiž se narozdíl od německé strany ta ruská z historického i politického hlediska dodnes ne zcela vypořádala) a číní tak v notné míře poeticky (ach ta ruská duše, že, nu tak) až místy mysteriozně a je to po čistě vizuální stránce filmově krásné, přes všechno to strádání a zmar a smrt lehce parusski insitně romantické, s notnou dávkou vyjadřovacích klišé jak z dob tak o třicet let zpátky, ale já mu to vše rád odpouštím, protože čistě takto filmově tu ruskou duši mám rád a ryze filmařsky je to prostě dobré. Tak da zdravstvujet sojuz něrušimych a... . . . Nemůžu dál, to už by se igitátor zase dostal příliš daleko za smysl stručného ryze filmového komentáře... - - - - - (Poprvé viděno 10.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 671., komentář zde jako čtyřiapadesátý - 11.2.2013) (11.02.2013)

Rusko - německý válečný film, drama, poněkud neobvyklé. Ruská eskorta vede německé zajatce, kteří se ještě nestihli zúčastnit bojů před pádem do zajetí, stavět do tajgy radiomaják. Cesta je strastiplná a uvítání není vřelé, zvlášť když sám mladý velitel se zotavuje po těžkém zranění. V malé vesnici je dost válečných vdov, jejichž hospodářství se pomalu hroutí, každá ruka je třeba, ale válka je zlá věc.Přesto si k sobě přes veškeré strasti zajatci, ruské velení i vesničani k sobě cestičku jakžtakž najdou. A pak přijde zpráva - radiomaják již není třeba, přijede veleni, které se diví, že jsou všichni živí.....už jste někdy viděli nad tajgou blikat hvězdy,polární záři a jiskřit sníh? Nádherná kamera a zasloužené čtyři hvězdy. (18.04.2013)

vo filme sa stretli dvaja odvekí antagonisti Nemci a Rusi: Jednak v koprodukcii) ale aj v samom scenári a deji. Trocha nezvyčajný, možno zmierňujúci či zmäkčujúci pohlad na dejinné udalosti ktoré oba tieto národy znášali a prežívali. Miestami skoro až sentimentálny pohľad na ľudí (dedinčanov - dedinčanky, vojakov i zajatcov) znášajúcich krutosti a dôsledky vojny v studenej atmosfére ďalekej severnej Sibíri. Napriek tomu dávam filmu plný počet bodov. (07.08.2014)

( Trochu ) jiný pohled na válku, než na který jsme zvyklí a který nám servíruje valná část zdejší produkce. Snímek se snaží ( a nutno dodat, že se mu to i vcelku daří ) poukázat na nesmyslnost všech válek. Na obou stranách jsou totiž ( alespoň v drtivé většině ) " obyčejní lidé " , kteří by mnohem raději dělali všechno možné ( např. byli doma se svými rodinami ) jen ne se stříleli navzájem. Hlavní devízou celého tohoto snímku je bezesporu kamera a působivě vykreslená atmosféra daleké nehostinné sibiřské tajgy. Za zmínku určitě stojí i působivý hudební doprovod. Naopak na čem mohli ( měli ) tvůrci více zapracovat a to tak, že velmi, je mnohem větší prokreslení jednotlivých charakterů postav. Nemůžu ale rozhodně říci, že i přesto, že se snímek odehrává převážně v " přátelském duchu " ( byť se jedná o (proti) válečný snímek ) by nebyl působivý a aby bylo všem jasné, že válka není žádná sranda, přichází tvůrci ( a vytrhávají tak diváka z určité letargie ) s velmi působivým závěrem. Protože hlavní síla ( dopad na diváka ) kolikrát nespočívá v ukázaném, ale naopak v tom, co si člověk představuje. Fantazie je totiž mrška a vidá za km filmového celuloidu..." KRÁSNĚ KRUTÝ KONEC ". (25.10.2010)

Ani ruské filmy z druhé světové války už nemusejí být černobílé a o to lépe se jim daří vystihnout absurditu války. Další body k dobru dostávají tvůrci za to, že film nezakončili falešným happyendem, ale dotáhli to své realistické vidění války až do pravděpodobného konce. Ale celkově mě to zase tolik nebralo. (26.10.2010)