Zajatci mlhy

Ruský film, který osvěžil přesycenou nabídku kin americkým mainstreamem, působí podobným způsobem, jako kdysi Polanského Pianista. Působivý film o válce a znepřátelených stranách bez zákopů, výstřelů a válečné vřavy vůbec. Film mohl lehce zklouznout do laciné sentimentality, ale díky vkusně napsanému scénáři a velice zdařilé režii se tak naštěstí nestalo. (17.12.2006)

Zajatci mlhy jsou docela příjemným vybočením ze současného mainstreamu a určitě se jedná o úspěšný debut režiséra Artema Antonova. Na filmu je nicméně znát tvůrčí nezkušenost, a pokud Zajatce mlhy porovnám se snímkem podobného obsahu a zpracování, jakým je například Kukuška, pak ten druhý jasně vítězí na body. Scénář je poněkud nedotažený, z čehož vyplývá, že postavy jsou příliš ploché a divák se o nich dovídá jen málo. Vynikající je naopak kamera. Ve filmu se objeví několik výborných scén jako je pád do zamrzlé řeky nebo karneval. Nemůžu se nicméně zbavit pocitu, že z dané látky bylo možné vytěžit víc. Celkový dojem se pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec se přikláním k 70 %. (12.01.2007)

Jak zde napsal třeba gudaulin, Zajatci mlhy jsou si tématem příbuzné s o 3 roky starší Kukuškou, která je však podle mého názoru více propracovanější, důvěryhodnější i zábavnější (když si dovolím použít tento přívlastek ve spojitosti s válkou). Tím však nechci říct, že bych se u Polumgly nudil, to určitě ne, navíc z psychologického hlediska nabízí opravdu zajímavou konfrontaci 2 zemí, režimů a mentalit. K tomu si připočtu reálně vyznívající (ikdyž ne tolik emočně silný) konec a vychází mi z toho slabší 4*. (25.10.2010)

A.A. se snaží po svém vyrovnat s temnými místy sovětskoválečné minulosti (ano, bolševický SSSR nikdy nepodepsal tzv. Ženevskou konvenci - více si každý dohledej dál / jako základní zdroj informací třeba viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlo%C4%8Diny_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky - a proto docházelo během válečného dění (bohužel však NEJEN během něj!) k nelidskostem a zvěrstvům, s nimiž se narozdíl od německé strany ta ruská z historického i politického hlediska dodnes ne zcela vypořádala) a číní tak v notné míře poeticky (ach ta ruská duše, že, nu tak) až místy mysteriozně a je to po čistě vizuální stránce filmově krásné, přes všechno to strádání a zmar a smrt lehce parusski insitně romantické, s notnou dávkou vyjadřovacích klišé jak z dob tak o třicet let zpátky, ale já mu to vše rád odpouštím, protože čistě takto filmově tu ruskou duši mám rád a ryze filmařsky je to prostě dobré. Tak da zdravstvujet sojuz něrušimych a... . . . Nemůžu dál, to už by se igitátor zase dostal příliš daleko za smysl stručného ryze filmového komentáře... - - - - - (Poprvé viděno 10.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 671., komentář zde jako čtyřiapadesátý - 11.2.2013) (11.02.2013)

Sympatický počin mezi záplavou filmů s tématikou druhé světové války. Je dobře, že už posté nedobýváme Berlín nebo Normandii... Hezký příběh o tom, že i ti "zkurvení nacisti" jsou jenom lidi, z nichž většina by nejraději byla doma s rodinou a ne někde u Stalingradu střílela Sověty. Vysvětlujte to však těm nahoře, pro které jste měkejš, když vám to týdne půlka zajatců nevychcípá... 80% (10.11.2010)