Deiji

Dalo by se říci, že v tomto filmu tvoří základ tři hlavní postavy. Omyl, jsou čtyři. A ta čtvrtá je ta nejlepší. S každým střihem jsem se těšila jaké barevné ladění Lau zvolil. Jako by Lauův film byl sám o sobě jednou velkou olejomalbou ve stylu francouzských impresionistů a ve středu plátna doplněnou o ukázku holandské krajinářské školy.Jako kdyby někdo "maloval obraz kamerou". (06.02.2010)

Je to celkom dobrá romantická dráma. Má veľmi dobrý príbeh o maliarke malujúcej portréty na námestí, do ktorej sa platonicky zamiluje nájomný zabijak a robí všetko preto, aby jej pomáhal, ale nechce ju ohroziť a tak sa jej neukazuje, no ona ho chce spoznať. Až raz sa pri nej zastaví policajt, o ktorom si myslí, že je práve ten tajomný ctiteľ a jemu to vyhovuje, ale keď po nevydarenej akcii on odíde a ona príde o hlas, rozhodne sa zabijak zabojovať o jej srdce. Spracovanie ma ale skôr sklamalo, dej je dostatočne zaujímavý a dokáže baviť po celý čas, takže sa to dobre dopozerá, ale problém je, že ma dej nedokázal skutočne vtiahnuť, postavy si ma nedokázali získať a tak mi bolo prakticky jedno, ako to skončí, čo ma teda veľmi mrzí, lebo tá zápletka je dosť sľubná. Ale aj tak je viacero situácií zaujímavých, či už tých romanticky ladených, ako postavenie mosta alebo akčnejších, napríklad výborne zvládnutý záver s dvojicou hlavných rivalov, ale zároveň čiastočne priateľov. Nájde sa tu aj akcia, samozrejme nie je jej moc, ale tie asi dve prestrelky sú celkom slušné. Herecké obsadenie je skvelé, Jeon Ji-hyeon v hlavnej úlohe, výborný Jung-Woo-sung a ani Lee Sung-jae nesklame, ale ako som spomínal, k ich postavám som si nedokázal vytvoriť dostatočný vzťah a tak mi bolo takmer jedno, kto ako skončí. Réžia a technická stránka sú vydarené, jedinou slabinou je len to, že dej nevtiahne, ale vizuál sa mi páči, je tu veľmi dobrá kamera a páči sa mi aj prostredie. Holandsko bolo zaujímavou voľbou. Škoda, Daisy je dobrý film, má mnoho dobrých stránok, ale podľa mňa sa z toho dalo získať aj viac. Nesadlo mi to až tak moc, ako by som chcel. 73% (04.05.2012)

Dobře se na to kouká, prostředí pěkné, kytičky taky. Hudba moc příjemná. Jenomže tohle mi tak nějak kazí příběh, který patří spíše k průměru (navíc byly chvíle, kdy jsem vysloveně koukala, kde co lítá, než abych dávala pozor, co se děje na obrazovce, protože mě to prostě v tu chvíli nezajímalo, nezaujalo). Ale jestli máte rádi klišé, které se skládá ze "zbraně" a "srdce", jen do toho. Navíc Woo-sung Jung je sympaťák. (29.10.2013)

Film, ktorý má veľmi silnú formu na to aký príbeh rozpráva. Milostný kórejský trojuholník v Amsterdame sa môže javiť ako veľmi nevkusná záležitosť ale Andrew Lau ( možno aj vďaka skúsenostiam s Volavky) mixuje charakterovo vyspelú drámu, kde si každú postavu postupne obľúbite. Je to jeden z tých romantických filmov v ktorých netreba obrovské srdcervúce scény( hoci dve sa tu asi nájdu) a skôr sa tu kladie dôraz na poetiku všednosti, ktorá nám nielenže osvetľuje motivácie postáv a opakuje rovnaké scény len z iných pohľadov, ale práve vďaka tomu sa stáva citlivejšou, uveriteľnejšou a v mnohých smeroch ľúbivejšou. Umebajaši a Kwong-Wing zase hudobne tlačia na pílu a predávajú emócie aj v tých najjednoduchších scénach. Daisy je milým vybočením s klasického romantického žánru. Má v sebe korenie hongkongských buddy kriminálnych filmoch a zároveň európske prostredie ktoré v skĺbení s ázijskou poetikou ako celok, skvelo funguje. (18.06.2020)

Kombinace korejských herců a režie s holandskými exteriéry nesla velmi chutné ovoce a ve svém žánru film exceluje. Louky plné sedmikrásek působily mnohdy strašně kýčovitě, ale sladký příběh zasazený do tohoto prostředí získával časem čím dál více hořkou příchuť. Pochválit je třeba vynikající hudební doprovod. Chápu nižší hodnocení mnohých uživatelů, protože scénárista musel vypotřebovat hodně materiálu, aby to slepil dohromady a dosáhl kýženého efektu, jenže ten byl ve výsledku natolik odzbrojující, že s hodnocením prostě nemůžu jít dolů. Scéna setkání u dveří, kdy je obraz rozdělen na tři části, byla dokonalá. Korejci opakovaně prokazují úžasný cit pro tyhle emočně vypjaté momenty, jsou v tomto ohledu daleko napřed před většinou amerických režisérů. Jen mě mrzí, že jsem viděl kratší verzi snímku. (13.04.2013)