데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Malířka, nájemný vrah a agent Interpolu jsou ideálními vrcholy vztahového trojúhelníku. Takže, kdo vlastně pro malířku postavil most přes řeku a každý den jí v 16:15 hod. zanechává na prahu květiny? Divák se to brzy dozví a tápání Hye-young je rozhodně sledovatelné. Mě tedy tato romance, drama i akce v jednom hodně bavila, ale tomu pobíhání Korejců po Holandském Nizozemsku moc nerozumím. ()
Uz v tom zase litam - Ji-hyeon Jeon (je teda fakt ze to je laska uz z filmu My sassy girl). Dalsi pecka z pera korejskych tvurcu a me se chce zase brecet. Dalsi dukaz toho ze laska a smrt, jsou nejpoutavejsi namety a kdyz se vhodne spoji je z toho dalsi emocionalne vypjata zalezitost, ktere neubira ani lehka predvidatelnost pribehu. ()
Velké zklamání. Buď ta moje režisérská verze je úplně jiná než to, co viděli místní pětihvězdičkoví hodnotiči, nebo je procentní průměr jen důsledkem nadhodnocování všeho korejského. Docela nudný, předvídatelný a dýchavičný film dokazuje jen to, že Jun Ji-hyun rozhodně není dramatická herečka (i když to měla od poloviny filmu fakt ztížené), a My Sassy Girl byla vlastně spíš výjimka než pravidlo (zvlášť po nedávné trpké zkušenosti s Windstruck). Od scénáristy a hlavní hvězdy MSG a režiséra Volavky bych čekal něco výrazně chutnějšího. Až budu chtít dojímavý film o citlivém nájemném vrahovi, pustím si radši Leona. ()
Nečekejte dynamický akční příběh - jedná se o pravověrnou romanci toho nejtěžšího kalibru ... o romanci s nevtíravou vůní lučního kvítí a se syrovou pachutí střelného prachu. A vězte, že všechny kulky, které jsou s ostrým či tlumeným prásknutím vypáleny, najdou svůj cíl - zůstanou vám vězet hluboko v srdci a nelze je vyoperovat. Uvidíte love story, jejíž emoce nejsou stavěné na odiv - přesto vás ovládnou, neboť v jejím pomalém tempu je síla, před kterou není úniku. Má smysl pro detail a do finále je dovedená s asijskou důkladností a s citem pro velká, nezapomenutelná dramata. ()
Nadhera. Prostredi je sice typicky holandske, ale vsechno ostatni je korejske ve vsi parade. Nechci podcenovat, ale nikdo jiny, nez asians by to takhle citlive nenatocil. Opet velmi originalni podani, hlavni herecke trio maximalne sympaticke, beautiful Ji-hyeon Jeon, absolutne fantasticka hudba a celkove dokonale poeticky feeling. Tenhle film nema slabiny a ani minutu nenudi (videna normal verze). Uz chapu odkud se inspirovalo In Bruges, Daisy je ale xkrat lepsi. 9/10 ()
Reklama