Příběhy ze Zeměmoří

nu tak, začněmež s pozitivy: nádherný plakáty a výtvarná stránka. Toť vše, všechno zabíjí děsuplně prázdný scénář (fakt, jestli na tom nese vinu předloha nehodlám zjišťovat), díky němu sem celé závěrečné pseudovyvrcholení filmu odzíval a kladnému hrdinovi přál smrt. První část filnu naprosto nedůležitá, naznačená epičnost se nekoná a místo ní přichází komorní nuda o pěti lidech a nejmocnějším mágovi, kterej ukáže dvě kouzla, z nichž je jedno rozsvícení hole. Druhá je zas chvílemi směšná. Hvězdičky jsou vlastně za technickou stránku věci, Gora (tak jak tak je to skvělej režisér) a za ty božský plakáty, chtěl bych je na stěnu. PS: Filmu vůbec nesluší příklon k severskejm prvkům, na to anime není stavěný. Ani nevím, proč jsem nedal jenom * * (01.01.2013)

Goro se výrazně potatil po svém úspěšném otci, protože mi to místy hodně připomínalo některé snímky od Miyazakiho staršího. Opět jde o film plný fantazie, ve kterém vystupují roztodivné postavy (hlavně Cob, který mi připomínal čarodějnici ze Zámku v oblacích). Ve středu stojí opět zamilovaný pár (tady by se dalo technicky říct dva), který se snaží ustát všechny nástrahy kouzelného světa. Zkrátka sice ne tak dobré jako jiné snímky od Miyazakiho staršího, ale i tak jde o nadprůměr. (24.09.2012)

Snímek Gedo senki si mne v prvé řadě získal realistickým podáním svého světa. Už dlouho jsem v animovaném filmu neslyšel tak krásně a přesvědčivě šumět trávu nebo praskat oheň (detaily, ale o nich to je) a přístavní město doslova dýchá životem. Samotnou předlohu Ursuly Le Guinové jsem četl před příliš dlouhou dobou na to, abych ji mohl porovnávat s filmem, což by obvykle neměl být účel. Nicméně Goro Mijazaki příběh načrtl natolik letmo (dle mého soudu záměrně), že přímo vzbuzuje zvědavost se do něj prostřednictvím literární podoby ponořit hlouběji. A tento rys velmi oceňuji. Nedejte proto na odsudečné komentáře, Příběhy Zeměmoří jsou dobrý film. Možná jiný než se očekávalo, ale o to jsou právě zajímavější. *** a 1/2 (30.01.2008)

Jsme rád, že Goro je trochu jiný v přístupu k příběhu a světům než jeho otec, ale po výtvarné stránce se drží vysokých standardů Ghibli studia, které naopak otec postrádá ve svém Ponyo. Adaptace světa od Ursuly K. Le Guinové je fantastická, vybírá si důležité momenty, které rozvíjí spíše v pozvolném tempu v prostředí, které se drží realistických měřítek a upomíná tak hlavně na nejlepší Miyazakiho film Princeznu Mononoke. Na konec ale překvapí svou hlavní myšlenkou, která se ve filmech zase tolik neobjevuje, ale je to skutečnost, která se nás dotýká a těžko se o ní mluví, přestože ji pociťujeme každým nadechnutím a která mě osobně velmi sedla - duše pohlcená temnotou poté, co chlapec nevidí v životě, který dřív nebo později skončí, smysl. A co víc, na konci máte takovou chuť žít jako nikdy. V tom je Godo Senki naprosto úchvatný. (06.03.2011)

Snad by bylo hodnocení lepší kdybych neznala díla jako Mononoke, Nausicaa, Cesta do fantazie, Haruhi, prostě všecky ty skvělé příběhy, které vás prostě dostanou a nenechají vás jen tak netečně sedět, ale nutí vás přemýšlet a prožívat ten příběh s hrdiny daného dílka.. Tohle ale ve mě Gedo senki nevyvolalo ani omylem..:( Ač s animací jsem byla spokojena, nemohla to zachránit, jak už tu bylo mnohokrát poznamenáno - příběh ač dobrý, přímočarý, byl jaksi vytržený z kontextu.. minimálně tak to na mě působilo.. Nechápu proč se stalo tohle, proč ona byla tohle, proč on udělal tohle, no prostě nějaké lepší uvedení do děje, by neškodilo.. Věřím, že příště to bude lepší..;) (20.10.2008)