Billy Elliot

Nejspíš mě to nedojalo, ani neokouzlilo tolik jako většinu přítomných. Ale film to byl velice dobrý. Balet mi nic neřiká, ale po zhlédnutí většiny baletních filmů co jsem kdy viděla, mě vždycky mrzí, že mě rodiče jako malou na baletní lekce neposlali. A to platí i u tohohle filmu. Julie Walters je skutečně žena všech možných tváří a kdybych nevěděla, že je to ona, těžko bych jí poznávala. Jediné co bych tomu filmu vytkla, byl závěr, tak já se těšila na nějákou kvalitní baletní scénu dospělého Billyho tančícího v Labutím jezeře a nakonec jsem se dočkala jen jednoho skoku. Trochu zklamání. Jinak ale dávám 4* (03.04.2011)

Nádherný film o tom, že každý máme v živote svoju vlastnú cestu, ktorou máme ísť aj keď nám druhí hádžu polená pod nohy. Jamie Bell na svoj vek ukázaĺ skvelú koordináciu pohybov ( I like the boogie) a príšerný írsky prízvuk. Herci sú úžasní, príbeh kraásny .... v mojej TOP 10 (veľkou hanbou je že nie je v TOP 200 CSFD). Excelentný pesničkový soundtrack. (14.07.2004)

Funkční koncept je svátost, která se musí náležitě uctívat - to ví i nositel britského emocionálního ohně Stephen Daldry. V jeho celovečerní prvotině funguje vše dle (žánrových i diváckých) očekávání, překvapení spadají pod ojedinělá, ale tím přívětivější dobrozdání. Za zvláštní doušku stojí přesvědčivý herecký výkon Jamieho Bella a propracovaná a chytlavá hudební složka, kterou ovšem, s ohledem na charakter příběhu, nebylo možno podcenit. Jen ty slzičky se nakonec nedostavily... :) (31.10.2008)

Malý velký film o rodinném životě na rozmezí chudoby a existence, o nepochopení dospělých a o jednom neuvěřitelném, náhodně objeveném talentu. Film oslavující jak balet, tak i oddanost, cílevědomost a ctižádostivost. Tady opravdu platí za málo peněz spousta muziky, a to nejen metaforicky. Jamie Bell předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů všech dob a v pouhých čtrnácti letech dokázal utáhnout na vlastních bedrech a nohách celý téměř dvouhodinový film. Stephen Daldry přinesl na plátno po dlouhé době konečně upřímný film, který kinematografii posledních let viditelně chyběl. Až Hodiny dokázaly, že nešlo jen o náhodu. Smekám klobouk a utírám poslední slzy, scéna s otcem a synem v objetí v okolí hromad uhlí je předčasným vyvrcholením celého filmu. (16.04.2008)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)