Medvídek

Hřebejk má tu drzost přirovnávat svůj nejnovější počin k Americké kráse nebo allenovštině Hana a její sestry - když budu stejně postupovat i já, nemůžu jít nad dvě hvězdičky. Největší slabinou Medvídka je chabá charakterizace postav - u nikoho jsem neměl pocit, že bych chápal co je zač a proč dělá, co dělá. Jestli chtěl Hřebejk vyprávět o své generaci, co z toho vyplývá? Slušné řemeslo zastiňuje fakt, že jde vlastně o další prakticky prázdný film. Dostaly mě dvě scény - jednak promluva Ani Geislerové o kamarádství a potom závěrečné "zúčtování" hlavních mužských postav. Hřebejk zkrátka potřebuje Šabacha jako sůl. Podle informací o jeho novém filmu si to snad konečně uvědomil. 50% (06.10.2007)

Pro mě další zbytečný film na který jsem šel do kina. Málokdy se mi stává abych odcházel z kina znuděn a trochu i otráven. Je to určitě škoda protože zrovna v tomto filmu hrají moji oblíbení čeští herci jako Ivan Trojan, Tatiana Vilhelmová nebo Jiří Macháček. Film mě ale prostě nebavil a vůbec celý filmový námět mi přišel nezajímavý a až příliš moc ze života. Ve finále tak dávám 2 hvězdičky. (06.12.2007)

Pominu-li násilné prvky anorganicky vsunutého retra v podobě dvojice neherců Menzela a Formanové-Křesadlové (ano, vedle Věry i Jiří hraje takřka výborně) a zaměřím se na současné realistické vztahové drama opírající se o skvělé slovenské hosty Luknára a Fialovou, jsem nadšena. Nečekala jsem, že maximálně sehraný tým Hřebejka a stále stejných tváří, dokáže něco podobného. Samozřejmě, etudky Macháčka a Trojana mají své meze, ale v kontextu s římskými známostmi to celé do sebe nádherně zapadá a po letech dozrává. Setkání Ani a Zuzany nad mentolem skvostné. (01.03.2009)

Film o hovně nezachrání ani zvučná herecká jména, potažmo dobré herecké výkony (Macháček, Trojan, Luknár). To je vše, co jsem chtěl k tomuto snímku říci a teď několik slov k české kinematografii. Do prdele, to jsme na tom tak blbě, že točíme tyhle utahaně tragický cajdáky, kde každej spí s každým a půlka lidí má nemanželský děti?? Ano, jsou to situace z opravdového života, ale právě proto, že je lidé zažívají, tak je přeci nemusí vidět ještě ve filmu. Copak se nezmůžeme na nějaký normální film?? Mám po krk podobných dějově prázdných, herecky vybroušených, ale obsahově tragikomických (spíš jen tragických) výtvorů. Prostě pořád to samý. Každý takový film má pár dobrých momentů (i zde jsou), ale to kolem vyšumí z hlavy do půl minuty jako tableta ve vodě rozpustného multivitamínu a dohromady nezbyde nic. Konec. (30.10.2007)

Sice nepatřím ke skalním příznivcům dua Hřebejk-Jarchovský, ale z jejich novinky jsem byl poměrně nadšen. Snímek si na nic nehraje a líčí události, tak jak se v životě dějí. A i když ani zdaleka ještě nejsem ve věku hlavních hrdinů, jejich jednání a situace v nichž se ocitají mi mnohdy přišly až nepříjemně povědomé. Taky se mi líbilo, že jsem většinu herců viděl v trochu jiných úlohách, než jak je známe. K srdci mi nejvíce přirostla postava Anny Geislerové a manželský pár Menzel-Křesadlová, kteří i na malém prostoru zvládli předvést velký výkon. Pravda, ke konci je už těch rozchodů, dětí, hádek a lží trochu moc a ten otevřený konec si tvůrci taky mohli odpustit. Medvídek ve výsledku není tolik líbivý jako Pupendo nebo Pelíšky ani tak luxusní jako Horem Pádem, je prostě jen upřímný. (11.11.2007)