Paprika

Po vizuálnej stránke úlet ďaleko za hranice obyčajnej ľudskej predstavivosti. Nie však bláznivý trip bezo zmyslu... Príbeh Paprika nie je pozvánkou do neuveriteľne krásnych, no prázdnych výtvarných výjavov. Je čímsi viac - je bránou do interaktívneho duchovného prežitku. Nie je to úspechom opitá domýšľavosť. Je to prvotriedna zábava s výrazným emočným obsahom. Vzťah medzi snom (predstavami) a realitou je tu vykreslený veľmi pozorne, odvážne a zrozumiteľne zároveň. Nikdy som intenzívnejšie neprežíval poznanie o krehkosti ich vzájomného prepletenia, nikdy mi táto ich desivo nádherná, vzájomná závislosť neprišla úchvatnejšia. A nikdy som, napriek upozorneniu na nesplniteľnosť najväčšej túžby, práve po nej jedinej nezatúžil... (09.08.2007)

Problém Satoshi Kona, co se týče Papriky stojí hlavně na tom, že závidí divákům své dílo a tak se jak malej trucovitej harant rozhodne, že z toho just taky bude něco mít a začal pidlikat scénář. Scénář, jenž se sice tváří skutečně komplexně a inceptionovitě, ale přitom pomáhá si v posunování děje základními scénáristickými berličkami (deus ex machiny, absence kauzality, strašné shody náhod), které maskuje anarchistickým vizuálem a tématem "kde je prostě vše možné". Prostě se rozhodl, že si tu neomezenou snovost užije po svém. Problém pak může mít divák, která přistupuje k Paprice prvořadě jako k filmu. Zase na druhou stranu to sám přiznává a například linie s detektivem na úsvitu velkoměsta, líbajícím spanilou oběť a v druhé ruce svírající šestiraňák nejsou jen takový kravinky pro publikum, ale skutečným záměrným katarzním prvkem."Musíme jít. Blíží se happy end." PS: kdo na konci u titulků nezpíval je debil (27.11.2012)

Co je Paprika? Jak lze definovat film, který staví na něčem tak prokazatelně nedefinovatelném, jako jsou lidské sny? Příběhy, které se nezávazně na našich nejhlubších touhách, a přeci ve souvztažnosti s naším mozkem a jeho skrytými přáními odvíjejí přímo před našima zavřenýma očima... Naše nejhorší noční můry, nejkrásnější dobrodružné sny, sny o pádech z nesmírné výšky do nekonečna, napínavé černobílé sny, vlhké sny... to všechno a ještě mnohem více je náplní tohoto krásného, tak trochu napůl-lynchovského filmu. Já osobně mám na podobné filmy osvědčený recept, který dodržuji vždy, než se u nich uvelebím v sedačce: jde o to, nechat svou mysl volně proplouvat jednotlivými záběry, nechat se unášet těmi neuvěřitelnými, lákavými kaskádami barev a nenechat se dlouho pobízet příběhem o plné vtáhnutí do děje. Těchto filmů - když se do nich člověk ponoří - nemůže litovat. O tom to celé je. V případě snímku Satoshiho Kona jsem na jeho iluzorní hru přistoupil velice rád. Věděl jsem, že i když budu několikrát lapat po dechu a budu dezorientovaný, rozhodně se neutopím, naopak zažiji něco nového: adrenalin při sledování animovaného snímku. Je to psycho, je to horor, je to smyslné drama, je to nádherný kus umění... Ale opravdu? Co je vlastně Paprika? Tenhle film je sen. P.S. Ústřední skladba je prostě dokonalá. (17.07.2009)

Bohužiaľ aj keď mám Kona rád, jeho posledný film ma nenadchol. Hoci Cucuiho knihu som čítal. Z nej som mal rozpačité pocity. Bola istejšia vo vzťahoch a v snovom súboji rozpačitá a plná pre mňa nefunkčnej sexuality. Film je robený na vážno, množstvo postáv tu chýba a vzťahy medzi nimi sú naznačené len povrchovo. Na druhú stranu súboj v krajine snov je epický. Zase raz dôkaz, že animovaný film dokáže veľmi pekne prekračovať hranice. Kniha bola satirická, čiernohumorná a rozhodne nie pre každého. Paprika ako film je klasickým stúpencom svojho žánru, ktorého vyzdvihuje hlavne kreatívna zložka a nápaditosť Satoši Kona. Možno, keby som knihu nečítal, by sa mi to celé páčilo o trošičku viacej. Takto je to pozerateľná jednohubka s fajn ústrednou pesničkou. (09.04.2021)

Absolutní WTF, nevím co jsem čekal, ale tohle rozhodně ne. Vím, že Japonci jsou velice hraví a nápadití, jenže tohle by mě asi nikdy nenapadlo. Jasně splňuje to všechny aspekty, které by se od tohoto filmu dalo čekat. Jenže tak nějak všeho je moc. Naprosto jsem od začátku netušil o co tady jde a ani do konce filmu jsem to nezjistil. Takže nejspíš chyba bude u mě, ale prostě jsem se nedokázal s filmem ztotožnit ba co víc ani jsem ho nepochopil. Hravé, barevné, přeplácané prostě japonské, ale pro mě až příliš japonské. (31.10.2013)