Once

Miluju filmové umění. Existuje ale ještě něco, co je pro můj život ještě důležitější. Je to hudba. Velmi mi pomáhá v těch nejtěžších chvílích, také hřeje a těší v těch dobrých. A tak nemám jinou možnost, než Once prostě milovat. Film sám o sobě stojí na jednoduchém ale krásném příběhu. Důležité však je, že všechny filmové postupy se zde podřizují hudbě. Snímek je důkazem toho, že když se sejde velký talent, kytara a klavír, může vzniknout něco tak přirozeně krásného, jako hudba k filmu Once bez diskuzí je. Nejsilnější scénou filmu pro mě je ta, kdy si jdou oba hlavní představitelé jen tak zahrát do obchodu s hudebními nástroji, přičemž vyluzují takovou krásu, že mi naskakuje husí kůže, jen na to vzpomenu. I přesto, že to samozřjemě měli nacvičené, působí těchto pár minut velice přirozeně, což je dokladem toho, že pravé umění je čisté. Nedá se napodobit, ano očůrat, musí Musí prostě vyvěrat. A to je zde krásně vidět. (14.03.2008)

Pozor, spoilerovitý komentář: Geniální soundtrack prezentovaný homevideem, ve kterém se setkají dva lidé, kteří se předtím nikdy neviděli, ale po jednom dni, kdy si dvakrát zazpívají, se už najednou milují, přestože ona je vdaná a on miluje jinou. Vděčný chléb pro lidi, kteří si ještě neujasnili, jak vypadá pravá láska. Osobně si nemyslím, že by byla skryta v nulovém poznání a jednom piánu. (08.06.2008)

Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... (16.11.2007)

Cholerika uklidní, flegmatika zaujme, sangvinika dojme, melancholika rozpláče. Požitkářský příběh dvou hudebních duší umocňují krásné romantické skladby a zejména ta, při které film končí, rozemele emočně citlivého jedince na kaši. Once písněmi vyjadřuje vše, kromě všeho také vtipně podaný názor hlavního hrdiny na svoji přítelkyni v úvodu filmu. Postupně ale přibývají silnější a silnější scény, kterým kraluje závěrečná pětiminutovka. Hansard a Irglová úžasní. Jediné, co můžu snímku vytknout, je fakt, že na mě nezapůsobil natolik intenzivně, jak bych čekal. Čeho si ale na takovém filmu cením?? Šli jsme do kina tři páry. A po skončení se u půllitru piva kámoš naprosto vážně zeptá: "Tak co, ukápla slza?? Bylo to fakt pěkný..." Chápete?? Čtyřiadvacetiletí kluci se baví o tom, jestli někdo u filmu brečel... Silný zážitek. 90% "Take this sinking boat and point it home..." 150 tisíc dolarů(rozpočet)/14 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (07.12.2007)

Malý ale srdcom veľký príbeh, ktorého realističnosť umocňuje na prvý pohľad amatérske spracovanie a špinavé prostredie Írska, vnímavý divák však nemôže prehliadnuť vnútornú krásu, ktorá sa v ňom skrýva. Moja romantická časť si želala azda len pozmeniť záver, ale to by bol filmový svet zase chudobnejší o inú a možno ešte pôsobivejšiu filmovú scénu. A možno ani nie, ale skutočný svet sa od filmového líši, niekedy až príliš. (01.03.2008)