Once

Nenápadný príbeh o dvoch nenápadných ľuďoch ktorých osudy rozpráva a tvorí hudba. Hudba to je 90% tohto filmu a zvyšok tvoria minimalistické diaógy, všedné exteriéry a interíery írskeho mesta. Proste všetko je jednoduché a preto tak uveriteľné a skutočné. Príbeh je to samozrejme o láske avšak znova, nieje to žiadna slzotvorná-srdervúca romanca, ale opisuje vzťah dvoch ľudí tak, ako to už v živote chodí. Bez nejakého prikrášľovania. Presne toto je ten prípad, kde menej znamená viac a režisér z toho naozaj vyťažil veľa. Sladkým tento film robia práve prenádherné skladby, ktoré vás prinútia nedýchať a hltať každý tón a slovíčko. Človek by až mal chuť zobrať gitaru a vyraziť do Dublinských ulíc a tam osamotený hrať a spevať. Heh...na gitaru neviem, svev mi tiež príliš nejde, tak si aspoň občas pustím nejakú peknú pesničko z toho krásneho filmu :) (10/10) (02.06.2009)

Ťažko mi je zvlášť hodnotiť soundtrack a film ako taký, vnímam to nejako celistvo. Hodnotím s istým odstupom, inak by som tu písala samé rozcítené výlevy... Film je až neskutočne jednoduchý, s poskromnými ambíciami a dojímavým efektom, vďaka správnej kombinácii sladkobolnych scénok som bola ku koncu správne na mäkko. Malé jednoduché a silné zážitkové veľdielo. (28.04.2008)

Malý ale srdcom veľký príbeh, ktorého realističnosť umocňuje na prvý pohľad amatérske spracovanie a špinavé prostredie Írska, vnímavý divák však nemôže prehliadnuť vnútornú krásu, ktorá sa v ňom skrýva. Moja romantická časť si želala azda len pozmeniť záver, ale to by bol filmový svet zase chudobnejší o inú a možno ešte pôsobivejšiu filmovú scénu. A možno ani nie, ale skutočný svet sa od filmového líši, niekedy až príliš. (01.03.2008)

Miluju filmové umění. Existuje ale ještě něco, co je pro můj život ještě důležitější. Je to hudba. Velmi mi pomáhá v těch nejtěžších chvílích, také hřeje a těší v těch dobrých. A tak nemám jinou možnost, než Once prostě milovat. Film sám o sobě stojí na jednoduchém ale krásném příběhu. Důležité však je, že všechny filmové postupy se zde podřizují hudbě. Snímek je důkazem toho, že když se sejde velký talent, kytara a klavír, může vzniknout něco tak přirozeně krásného, jako hudba k filmu Once bez diskuzí je. Nejsilnější scénou filmu pro mě je ta, kdy si jdou oba hlavní představitelé jen tak zahrát do obchodu s hudebními nástroji, přičemž vyluzují takovou krásu, že mi naskakuje husí kůže, jen na to vzpomenu. I přesto, že to samozřjemě měli nacvičené, působí těchto pár minut velice přirozeně, což je dokladem toho, že pravé umění je čisté. Nedá se napodobit, ano očůrat, musí Musí prostě vyvěrat. A to je zde krásně vidět. (14.03.2008)

Once je film, který jakoby ani nepatřil do téhle doby, protože se vymyká snad úplně vším. Jeho děj je podán s až zneklidňující přirozeností, prostou jakéhokoli nadbytečného efektu či dokonce kalkulu; přirozeností a krásou, která je v příkrém protikladu s běžně propagovanými a v (naší) distrubuci uváděnými filmy. Hansardova hudba je vlastně totéž v bleděmodrém, pokud bychom se začali bavit o průmyslu hudebním... Je plná emocí - nehraných, ale naopak opravdu prožívaných. Kdo viděl Glena či celé The Frames naživo, ví, co mám na mysli..:) Vytýkat tomuto filmu neherecké výkony tak postrádá význam, protože všichni zúčastnění tou hudbou žijí natolik, že sebelepší profesionální herec by to nezahrál líp. Glenovi prostě tuhle roli musím uvěřit, i když vím, že nemá štempl z DAMU... přirozenost zde zkrátka slaví úspěch. A ruku na srdce, ruční kamera se mi za těchto okolností zdá být nejlepší řešení - cokoli jiného by už tak dobře neladilo. Lehkost, skvělý příběh, nádherná muzika... Hmm... nevím, co k tomu víc dodávat. Jen se těším, až Glen zase přijede do Brna...:)) P.S.: Docela často se v recenzích objevuje "Once" a dost... Já vím určitě, že tento film uvidím ještě několikrát... P.P.S.: Všimli jste si, že MPAA tomu dala v Americe známku R - tzn. do 17 let pouze v doprovodu rodičů? :)) (01.11.2007)