Rinda Rinda Rinda!

Mám velice rád japonské filmy s výrazným hudebním podbarvením, ať už se jedná třeba o rozverné Swing Girls, melancholickou Nanu či hloubavá dramata od Toshiaki Toyody. Také mám rád sličné asijské středoškolačky v krátkých sukýnkách a s podkolenkami :-) A Linda Linda Linda! je svěží japonsko-korejský hudební kousek s dívčím kvartetem ve školních uniformách v ústřední roli. Holky jsou velké sympaťačky, kterým jsem z plna srdce držel palce, ať se sehrají a na školní japonsko-korejské kulturní exhibici to se zápalem pěkně zostra rozbalí v tradičně skvělém finále, jež mi připravilo nečekanou erupci emocí. A ze snímku přímo čiší křehkost a pohoda, že mi nezbylo, než si spolu s hrdinkami zvesela zařvat: "Like a rat, I want to be beautiful. Because there's a beauty, that can't be photographed. Linda Linda! Linda Linda Linda!", a druhý den si dát repete :-) Slečny zpívají asi falešně, ale poslouchá se to skvěle. Poté, co jsem měl díky Febiofestu možnost Lindu zhlédnout v kině a každou skladbu z třípísničkového soundtracku slyšel snad stokrát, musím hodnocení tohoto půvabného a citlivého filmečku zvýšit opět na plný počet. A hýbat s ním už nebudu. Kei, Son, Kyoko a Nozomi si to ode mne zaslouží. 9/10 (15.11.2006)

Určitě to není "špatný film", ale k vyloženě "dobrému" to má u mě poměrně daleko. Co se musí uznat, je, že i když Linda skoro totálně postrádá děj, tak jsem u ní vydržel od začátku do konce bez toho, abych koukal po hodinách. To je koneckonců jeden z hlavních kladů filmu, i když zpracovává velké nic, nějak dokáže nenudit. Velké čekání na něco nás ke konci odmění velkým finále, které mě opravdu rozehřálo, ale přecijen, 2 hodiny čekání na velký závěr si nezaslouží knedlíků pět. Čtyři budou stačit. (30.09.2007)

Rinda Rinda Rinda! Nečekejte ovšem žádné závratné tempo ani strhující příběh nebo zápletku, Linda je totiž tak trochu o něčem jiném, nicméně nepostrádá jakýsi odkaz a to se mi na "Lindě" moc líbilo. Je plná kouzelně hořkosladkých momentů, které vám dokážou nenásilně vehnat slzu do oka nebo vás srazit ze židle. Je opravdová. (10.04.2012)

"Rinda Rindaaa, Rinda Rinda Rindaaa!" ^^ No ano, musím uznat, že písnička, na které je film postavený, byla hodně chytlavá. Nicméně to je tak jediný skutečně pozitivní bod, u kterého zvedám palce nahoru. Ostatní bylo, jak by Japonci řekli, "maa maa" - nic až tak hrozného, ale ani skvělého. Myšlenka ukázát, jak se zrodilo přátelství mezi skupinou povahově odlišných středoškolaček, které se sejdou v jedné hudební skupině, byla sice pěkná a není, co ji vytknout, ale co třeba ta zdlouhavost? Proč děj tak zbytečně natahovat? (jedno velké mínus, které způsobuje nudu během sledování tohoto snímku) Co herecké výkony? (druhé menší mínus) A kde tam nabrali Du-Na Bae, Korejku, která umí zpívat asi jako každý druhý průměrný smrtelník (s občasnou falešností) a přitom je hlavní zpěvačka skupiny? (také malé mínus, i když vybrat tam někoho takového byl nejspíš záměr)... Ještě pořád bych byla ochotná dát aspoň 4 hvězdičky za to, že jinak to byl "milý" film, ale co mě dorazilo (a to je pouze můj subjektivní problém)... Jak ta Korejka mohla odmítnou Kennichiho? Pěkný a milý Japonec řekne nepříliš pěkné Korejce, že ji miluje, a dokonce se to kvůli ní naučí říct v korejštině... a ona ho odmítne??? V té chvíli mě s prominutím postava Son začala štvát... A hodnocení dopadlo na 3 hvězdy. "Swing Girls" byly rozhodně lepší :) ~(3,2★)~ (12.10.2009)

I asijská srdce bijí v rockovém rytmu. Co slečny středoškolačky postrádají v hlasovém rejstříku a čistotě tónů, hravě dožene přirozená rozvernost a energie, která v osvěžujících gejzírech prýští na diváka ze všech stran. V hudebním snímku o slastech a strastech dospívání září podivně introvertní Korejka Bae Du-Na. To jméno si musím zapamatovat. A doufám, že ji uvidím ve filmu Woodyho Allena, Akiho Kaurismakiho nebo Jima Jarmusche. (09.09.2007)