우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Jsem vážně hvězda. Vězeňské tématice se celkem úspěšně vyhýbám (i když výjimky se najdou), protože mi to fakty nedělá dobře. A sledování odsouzených na smrt obzvlášť. No a pak si pustím tohle... S tradičně krásnou hudbou a neuvěřitelně silným příběhem. Na začátku protivná holka, který bych docela s chutí vyťala z každý strany jednu. Jejím protihráčem je kluk, u kterýho mám pocit, že drsná skořápka je jenom ochrana před světem. Navzdory pomalému tempu i celkem očekávanému vývoji postav, příběh v posledních minutách opravdu neskutečně vygraduje. Ale ani přesto mě to kupodivu psychicky nevyždímalo natolik, abych kvůli tomu nemohla spát. ()
Herci jsou opravdu sympatičtí a hlavní Korejka navíc velice půvabná. Bohužel mi to ale přišlo dosti rozvláčné. Korejské vězení se zdálo jako celkem pohodový kemp obydlený samými dobráky a rozvíjení vztahu dvou ústředních postav mě zcela nevtáhlo. Nejlepší byly rozhodně scény ze smutného dětství hlavního hrdiny. Ty mě dojaly nejvíce. A překvapil mě ten silný křesťanský motiv. V Korejském filmu to působí trochu divně. ()
Tenhle film neni smutny, je prekrasny, ciry jako kristal, ktery jen jednim ladnym pohybem otevre veskerou bolest, kterou v sobe clovek hluboko schovava a potlacuje. I tu, o ktere sam ani netusi. Neni to film, kvuli kteremu by se melo brecet, je to film, ktery otevre srdce a popusti uzdu emocim kazdeho jednotlivce zvlast. Donuti cloveka premyslet o sobe samem, a ten pak breci kvuli tomu, co sam citi uvnitr sebe proto, ze brecet chce, proto, ze se citi jako ten nejvetsi mizera pod sluncem a micha vlastni pocity zoufalosti se sebelitosti a vycitanim si vseho, na co si v ten moment vzpomene. Our Happy Time je stejne silnym zazitkem jako byl pred rokem April Snow, ktery se svou syrovosti zarizl do srdce podobne jako posledni slza Urideului haengbokhan shigan zastavila na okamzik cely svet. 10/10 ()
Scénář: Min-seok Jang, Eun-yeong Park .. Ani nevíte, jak moc jsem chtěl po celou dobu dát jen tři hvězdy.. Řádně trhlá holka chodí do věznice za trestancem odsouzeným k smrti a společně rozkrývají tíživé stíny minulosti .. o jak otřepané a s jasným cílem resp. pointou děje. Postavy jsou duševně dost na hraně, proto jsem měl problém se s nimi nějak ztotožnit a vcítit se do jejich problémů. Ježe konec je dosti silný a celkový dojem chtě nechtě velmi zvedal i v mých očích, takže s tím hodnocením tak nějak váhám. Takže pokud máte rádi citové vydírání, určitě vás snímek (nejen) na konci rozcupuje, protože spojení obrazu a především hudby je výrazné. ()
Co mě zaskočilo nejvíc je, že to se mnou neseklo. Vím, že jihokorejské filmy umí citově vydírat jako nikdo jiný. Ale já doufám, že tohle byla ta nejkrajnější hranice. Čekala jsem klasickou romantiku s větší dávkou drama. Dostala jsem dramatický velkofilm, který přinesl krásný (ale drsný!!!) příběh bez ohledu na diváka. Jistě, že mě to chytilo za srdce, ale už to asi vidět nechci. Omluva za tak prapodivný komentář... 5* ()
Reklama