Beowulf

Takže stejně jako uživatel Beky tak i já jsem měl před filmem dvě piva, vypili jsme je totiž spolu. Jenomže narozdíl od kámoše, který se pak v kinosále trápil (jak uvádí ve svém komentáři), já jsem se do Zemeckisova digitálu natolik zakoukal, že i kdybych se měl pochcat, tak by mi to snad bylo jedno. Performance capture působí v několika momentech naprosto neuvěřitelně, zároveň je ale pravda, že občasný "skelný zrak" postav narušuje dynamiku a emoční vyznění scén. Silný příběh zoceluje navíc několik špičkově vypjatých, audiovizuálně sladěných a nadpozemsky ozvučených scén, které mě skolily s razancí rozběhnutého Sebastiana Chabala. Můj nejlepší výkon v zadržování dechu je asi 100 vteřin, poté co prvně rozrazí veřeje hodovní síně obluda Grendel a naporcuje královskou gardu na pětikilové krvavé kusy, jsem svůj rekord minimálně ztrojnásobil. Grendel vypadá jako ovředovaný obr stažený z kůže, je to však citlivá bytost s nešťastným osudem. A záhy přichází na scénu Beowulf, sebevědomý géatský hrdina s rameny širokými jako telefonní budka a s hlasivkami připravenými kdykoliv odvykládat nějaký napínavý čin ze svého života. Beowulf se pak po celý film potýká s příslušníky Grendelovy rodiny (Angelina Jolie coby Grendelova matka je fakticky luxusní), s plnými poháry medoviny, později s kralováním a s mladičkou spolunocležnicí (zletilosti se prý v Dánsku nabývalo, jakmile se sundaly poslední podělané plínky). A snad v každém okamžiku je možné se kochat: kamerovými průlety, souboji, režisérovou zručností, hudbou Alana Silvestriho a v drtivé většině případů i vizuálním zpracováním. V závěru pak Zemeckis ještě přitvrdí, práskne bičem a vyžene ze sluje ohnivého draka a divákovo oko se do plátna nevěřícně vpíjí. Výbornou zábavu mi tedy narušovala pouze občasná mžourání postav "do blba" a také opakující se dialogy (Gerard Butler řekl jednou: "Tohle je Sparta!" a polovině filmové populace to rezonuje v uších ještě teď, Ray Winstone se musel v: "Já jsem Beowulf!" snad třikrát ujišťovat). Jinak jsem navýsost spokojen a stoprocentně si dám tuhle fantasy znovu. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/170,5 miliónů dolarů(výdělek celovětově) (12.12.2007)

Zemeckis by se na ty svoje pokusy měl vykašlat a začít točit hezky postaru. Zrovna k tomuto snímku by se to hodilo víc. Počítačová animace má totiž ještě v tomto ohledu zdá se hodně much a vůbec mě nezaujala. Vznikla tak pouze velká počítačově renderovaná nuda. Hudba už potom může jak chce velkolepá a příběh sebevíc epický, když mě vůbec neosloví pojetí. (05.04.2008)

Toto místo páchne smrtí. Potřebujeme HRDINU! Sláva BEOWULFOVI. Odinovi budiž chvála. Dobrodružství, romantika, speciální efekty. Performance capture se mi celkem líbí. Má své mouchy (některé věci jsou opravdu -slušně řečeno- divné), ale v IMAX to musí být bomba. Příběh mě bavil, akce měla švih a bylo jí požehnaně, soubojům s příšerami, které tak často nevidíme nechybělo napětí jako v žádném správném dobrodružném eposu O hrdinovi. Drsné a hnusné – tedy nic pro mladší publikum, zároveň však zajímavé pro ty starší. Chvála patří tedy i R.Zemeckisovi. Myslím, že JEHO PÍSEŇ SE BUDE ZPÍVAT VĚČNĚ! (26.04.2008)

Již tomu bylo hodně let, co jsme čekali na tak dokonalou fantasy nakládačku, kterou nám teď naservíroval Robert Zemeckis. Bezchybní herci v čele s věčně opilým Hopkinsem a ultradrsným Ray Winstonem táhnou za dunění opulentní herociké hudby celý testosteronový film až k pomyslnému vrcholu Olympu. Skvěle vystavěné, napsané a zrežírované. Jasná trefa do srdce každého fantasy fanouška, kterému při vzpomínce na Conana zkane nejedna nostalgická slza,...ALE ono je to animované, a to doslova děsně! Kdyby Robert neblbnul a natočil to klasickým způsobem (a že se to dalo!), mohl by si teď s Jacksonem potřást rukou. Takový příběh a takové provedení! Dokud se to nenaučíte, tak se raději na to vykašlete. (10.12.2007)

Nudný digitální paskvil, který možná nepostrádá atmosféru a slušný scénář, ale bohužel nedokáže svými plastikovými postavičkami zaujmout natolik, abych se do příběhu alespoň nějakým způsobem zažral. Od prvního záběru na královnu mi bylo jedno, co se s kým stane, kdo zhebne a kdo se dožije konce, přál jsem si jediné, aby to vizuální utrpení skončilo a já mohl jít domů a pustit si zpětně mnohem zajímavějšího Beowulfa: Krále barbarů. Ten je sice mnohem levnější, ale jeho postavy mají duši. Zemeckis oproti tomu stvořil jen mrtvou zónu, kde se hýbe pár zhulených igráčků. (13.12.2007)