Michael Clayton

Vynikajúci opening s alarmujúcim monológom Toma Wilkinsona a zábermi na chladné presklené kancelárie nastolí atmosféru, ktorá vás pohltí a nepustí až do záverečného záberu na Michaela Claytona. Scenárista bourneovskej trilógie Tony Gilroy splodil úctyhodný režijný debut a vďaka hlbšiemu presahu vytrel zrak žánrovým konkurentom Stevenovi Zaillianovi (Žaloba) i Sydneymu Pollackovi (Firma). Famózna Tilda Swinton, výborní Wilkinson a Clooney. Dráma, hrdo reprezentujúca kategóriu „hollywoodský art“. (21.01.2008)

Ale jsou to velmi slabé 4, film totiž je místy dost nezáživný. Svou reputaci si u mě vyspravil asi posledními 30 minutami, kdy začal konečně tak nějak cválat do cíle. George Clooney vynikající civilní výkon, zato oscar pro Tildu Swinton? Evidentně to jde mimo mě. Možná porotu zaujalo její spocené podpaží a mírné faldíky, které se nestyděla ukázat. (31.12.2008)

Michael Clayton, nebo-li „nejsložitější“ film nominovaný za rok 2007 na Oscara, je tak trochu divný kus. Jako jeden z mála sonduje mezi právníky s vkusem a není načichlý melodramatickou ideologií zlehčování, ani neotravuje komplexem rozjuchaných advokátů (právníci v Claytonovi jsou melancholičtí a chudí...). Tony Gilroy shledal, že režiséři by mu jeho script akorát zprznili (není se čemu divit, v rukou populisty by se film značně zjednodušil), proto si svoji právničinu sestavil raději osobně. A dobře udělal. Tony nezapře povolání scénáristy a celé dvě hodiny straní statické dějovosti na úkor dynamické dějovosti. A dobře dělá. Těžko říct, jestli je Michael Clayton určen spíš k dekonstrukci, nebo k prožívání, ale v závěru zanechává v člověku ten známý - zato nevšední - vnitřní neklid, že měl do činění s čímsi... nevšedním. (09.02.2008)

Michael Clayton, film bez jediné slabiny či chybičky. Přestože je vyprávění přímé, možná poněkud strohé a divák si musí většinu distribuovaných informací dále odvodit a domyslet, jedná se o natolik chytrou a promyšlenou podívanou, která si je své sofistikovanosti vědoma. Zpětné rekonstruování fabule dává jednotlivým scénám zcela nový význam, který je napoprvé takřka nemožné pochopit. Celkové chladné vyznění filmu je možné přenést i do psychického rozpoložení hlavního hrdiny, který se cítí být vnitřně rozervaným (podobný typ postavy-samotáře jako v Lítám v tom). Just drive (19.01.2010)

Když se dnes řekne "brilantní lékařský thriller", navíc s výraznou příchutí dramatu, měl by se všem zákonitě vybavit George Clooney pod režijním dohledem Tonyho Gilroye. Právě ten si později střihnul zatím poslední (ne)Bourneovo dobrodružství, ve svém omračujícím debutu z roku 2007 ale světu poprvé dokázal, že si své místečko v Hollywoodu více než zaslouží. Je to šokující, je to drsné, syrové a bez příkras (záměrně nepíši pravdivé), a zanechá to ve vás nepříjemný pocit, po nemž si v už nemoci nebudete chtít vzít ani paralen. Dejte tomuhle právníkovi, bojujícímu za lepší farmacii, šanci i vy! (08.01.2014)