Michael Clayton

Michael Clayton rozhodně není typickým pravnickým filmem, ne vždy chronologicky rozprostírá krimi kauzu a pouze na ni pohlíží skrz právnickou optiku. Uprostřed je geniální, ale trochu bláznivý právník Arthur a "uklízeč" Michael, v přesvědčivém podání George Clooneyho, se ho snaží pochopit a uklidit mu z cesty... nejlépe jeho svědomí. čeká nás pár zajímavých kliček, ale žádná divácky podbízivá bomba, ani šok. Debut kvalitního scenáristy Tonyho Gilroye spíše sází na inteligentní vyznění, lidské charaktery, kdy na každého padne nějaký stín, klidně i pomalejší tempo, ale za to temnou a hustou atmosférou. Pokud neholdujete právnickým filmům, pravděpodobně se z kouzla tohoto díla leccos vytratí. 8/10 (19.11.2013)

Michael Clayton - další film, který jako by k nám přicestoval časem z dob minulých. Dovedu si totiž docela dobře představit, že by jej někdy během sedmdesátých let natočil Sidney Pollack (mimochodem skvělý nápad, obsadit ho sem) nebo jeho jmenovec Lumet, a to nejlépe s Robertem Redfordem či Genem Hackmanem v hlavní roli. Ale zpátky do přítomnosti. Máme tu sice prostý, několikrát viděný, čtený i slyšený příběh, který je ovšem skvěle napsaný, disponuje výbornými dialogy a tak nejednoznačnými postavami, že je radost se na něj dívat. Režie Tonyho Gilroye patří k těm pomalejším (on taky Michael Clayton není žádná akčňárna, díky bohu za to), ale přichází se spoustou nápadů a řada scén (koně, Arthurův byt, jízda taxíkem) je nezapomenutelná. K tomu decentně, ale atmosféricky hraje James Newton Howard... Čtyři a půl. (10.12.2011)

MICHAEL CLAYTON patří k filmům, o kterých netřeba moc psát, stačí je „bez námahy“ vnímat, jako by i jeho úspěch vzešel „pouze“ z dobrého režisérského úsudku a dobrých herců. Je to velmi, velmi dobrý film – tak dobrý, jak jen „malý“, do sebe uzavřený film může být. Netrpí chybami, kterými by si naběhly obdobné současné filmy; Tony Gilroy náznaky nepatřičných ambicí, které látka implicitně obsahuje [narativní hra, právnické drama s liberální agendou, paranoidní právnický thriller, oscarové výkony ve vedlejších rolích, rodinné melodrama, výrazný oblouk polepšení se hrdiny atd.], výborně tlumí, ale zároveň nepodléhá současné módní tendenci „špinavých“ filmů s temnou atmosférou a nekorektně se chovajícími hrdiny, které prvoplánově komplikují (ne-li znemožňují) citovou identifikaci. Gilroy emoce zná, jen je úsporně halí do ryze vizuálních komentářů a neokázalých dialogů. Jinými slovy zbavil příslušné žánry (právnické, trochu i rodinné drama) patiny mnohokrát viděných klišé, psychologizování a přepjatých emocí, ale přitom dokázal natočit velmi empatický film. (27.01.2008)

Pořádně silná káva o druhé straně právničiny. Kam se na něj hrabe Perry Mason a jeho soudní síň, Michael si všechno podá v reálném světe, s reálnými problémy a postavami. Krásná a jinak nerušívá hudba, jenž podkresluje lehce meditační momenty (setkání s koněm), depresivní situace (Tom Wilkinson a jeho "And the time is now Michael!") či napínavé sekvence (vražda na objednávku). Scénáristicky perfektní film, režijně pro někoho nudnější, pro mne velmi chytlavý a herecky bezchybný. Akademie se opět s udílením sekla. Gilroyova prvotina si zasloužila víc. (11.09.2008)

Michael Clayton, film bez jediné slabiny či chybičky. Přestože je vyprávění přímé, možná poněkud strohé a divák si musí většinu distribuovaných informací dále odvodit a domyslet, jedná se o natolik chytrou a promyšlenou podívanou, která si je své sofistikovanosti vědoma. Zpětné rekonstruování fabule dává jednotlivým scénám zcela nový význam, který je napoprvé takřka nemožné pochopit. Celkové chladné vyznění filmu je možné přenést i do psychického rozpoložení hlavního hrdiny, který se cítí být vnitřně rozervaným (podobný typ postavy-samotáře jako v Lítám v tom). Just drive (19.01.2010)