Lantana

Lantana... pomaloučku, polehoučku byť gradující odvyprávěné psychologické drama několika jedinců, kteří mají k sobě blíž než si myleli nebo chtěli... Každý má svou XIII. komnatu a každý má na něčem či na někom svůj díl pocit viny... Skvělé herecké výkony, podmanivá a citlivá hudba... Kladem Lantany je i do jisté míry scénáristická svěžest... Jo, mně se to líbilo (09.05.2005)

Tak tady okolo tak smutné, bolestné a znepokojující atmosféry našlapujte opravdu potichu a po špičkách, aby vás jen tak lehce minula a nedotkla se vás osobně, protože je silně nakažlivá.- Skvělej film se skvělými herci a já tleskám Austrálii s díky za Raye Lawrence. - "Bez komunikace není vztah, bez respektu není lásky, bez důvěry není důvod pokračovat." (15.01.2015)

Po třetím zhlédnutí (poprvé jsem Lantanu viděla asi před 20 lety) musím říct, že mě film dojímá stejně jako poprvé. Emotivní scéna, kdy Leon pláče v autě, když konečně vyslechl rozhovor své ženy s psychiatričkou, byla pro mě asi nejsilnější scénou z celého filmu. Zajímavý scénář, výborní herci, krásná hudba. (11.06.2023)

LANTANA je pro mě film o "odvrácené straně Měsíce". Potemnělý film, který důrazem na absenci důvěry a lásky, poukazuje právě na jejich nezbytnost a potřebnost v našich životech. Vynikající příběh, který tepe pomalu, pozvolna, ale s každou minutou o to více a více tíživěji. Přiznám to a přiznávám to rád: mám rád filmy s propletenými životními příběhy. Tento je přímo (v tom nejlepším smyslu slova) zašmodrchancem jako keř lantany samotný. Nezjevné vazby, které se ve finále ukáží jako vazby blízké a pevné, mnohdy až nepříjemně semknuté. Dále: miluji filmy s realistickým vyzněním, které počítají s prvkem zběsilé a nepříjemně nevypočítatelné náhody. Vždy mi ve filmu vadily a vadí záběry kovboje/agenta, který vyskakuje z 1. patra a dopadá přesně na toho svého koně/do sedadla toho svého Ferrari. Život mě prostě naučil, že a) buď je kůň o 3 metry dále nebo za b) se čirou náhodou hotelový poslíček zdržel s mým Ferrari u SHELLu. Tento film, přesně odpovídá mému chápání reality - nikoliv vždy nepříjemný a nepříznivý stav; jen prachobyčejně nevypočítatelný a netikající přesně tak, jak si ideálně představujeme. A závěr filmu? Potěší... alespoň tak tomu bylo u mě. Miluji filmy s tím jakýmsi "magnolioidním zklidněním". Shrnuto a podtrženo: Je to méně než 100% a více než 80%. Nakonec se rozhoduji pro 90% (se zaokrouhlením dolů na 4 hvězdy) - snad pro příliš pomalu tepající tempo. (20.06.2005)

Ani zábavné, ani zajímavé, ani uvěřitelné drama, kde se ale v podstatě nic neděje. Nevěřím tomu, že by někdo dělal takové dusno kvůli jedné nevěře, že by někdo takhle žongloval se svou sexuální orientací, že by někdo takhle tragicky dopadl v křoví a už vůbec ne tomu, že někdo může tančit salsu v obleku. (27.11.2012)